Škrty ve vesmíru

Když Bílý dům na začátku května představil hrubý návrh rozpočtu NASA na příští fiskální rok, způsobilo to nefalšované zděšení. Rozpočet kosmické agentury měl poklesnout skoro o čtvrtinu, což by byl největší meziroční pokles v celé její historii. Ještě horší ale bylo, že se mělo škrtat především ve vědeckých projektech. Ale nic se naštěstí nejí tak horké, jak se to uvaří, a to se potvrdilo i v tomto případě.

Hned na začátku je potřeba říct, že na NASA by se určitě něco ušetřit dalo. Je to rozsáhlá státní agentura, jejíž fungování by se jistě dalo zefektivnit. Ale snižovat její rozpočet tím, že se osekají vědecké projekty, které jsou často světově jedinečné, to vyvolalo v komunitě vlnu negativních reakcí. Rušit se měly desítky chystaných i probíhajících misí. Z těch, které již pracují v kosmickém prostoru, můžeme jmenovat například New Horizons, Juno či OSIRIS-APEX (dříve známá jako OSIRIS-REx). Z těch chystaných se pak měl škrtnout program Mars Sample Return, všechny mise připravované k průzkumu Venuše či budování stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce. Rozpočet pro chystaný (a prakticky dokončený) teleskop Nancy Grace Roman se měl snížit na polovinu.

Republikánský senátor Ted Cruz sehrál rozhodující roli se svým pozměňovacím návrhem.

Snímek U.S. Senate Photographic Studio, Volné dílo CC0

Změny měly potkat i program Artemis. Rakety SLS a kosmické lodě Orion měly dolétat po misi Artemis III, která je zatím oficiálně plánována na polovinu roku 2027 a jejíž součástí má být návrat Američanů na Měsíc. Pro další mise měly raketu i kosmickou loď nahradit levnější komerční dopravní prostředky. Trochu problém ale je, že žádná opravdu plnohodnotná náhrada za SLS a Orion v té době s velkou pravděpodobností existovat nebude. A ani systém SuperHeavy/Starship od SpaceX v dané době nebude rovnocennou náhradou. Elon Musk se před lety vyjádřil, že než do Starship startující na Super Heavy usedne lidská posádka, bude muset mít celý systém za sebou stovky bezpilotních letů. SpaceX se sice snaží postupovat rychle, ale takovou porci startů v nejbližších letech prakticky jistě nestihne. Všechny alternativy SLS a Orionu by tedy byly založené na nějakém kompromisu a šlo by o komplikaci oproti stávajícímu plánu.

Velké problémy by navíc přineslo americké odstoupení od mezinárodních projektů – ať už jde o kosmickou stanici Gateway, program Mars Sample Return, či marsovské vozítko Rosalind Franklin. Jelikož všem těmto projektům hrozilo zrušení, mohla se NASA (nikoli vlastní vinou) dostat do pozice nedůvěryhodného mezinárodního partnera. Reputace se v tomto oboru těžko získává, ale velmi snadno ztrácí. Spojené státy tak mohly tímto krokem přijít o mnohem více, než se na první pohled zdá – především v dlouhodobém horizontu.