Náročné rozlišování červorů
| 29. 9. 2025Individuální rozlišování jedinců jiného druhu je komplikované a náročné. Ovce považujeme za hloupé, protože nám připadají všechny stejné, ale samy ovce si dokážou zapamatovat obličeje svých kamarádek a poznávají je na fotografiích i po dlouhé době.
Potřebuje-li zoolog rozlišovat jedince drobnější, třeba ještěrky, sýkorky, užovky, čolky či hraboše, může je označit čipy nebo kroužky, případně je skarifikovat, tj. odstřihnout jim konkrétní články konkrétních prstů, zaštípnout jim konkrétní šupiny či jiné tělesné externality. Bezobratlé, které jsou příliš malé na čipování či zjizvování, lze označit kombinací barevných puntíků, případně jim na křídla psát přímo kódy.
Mnohem humánnější metodou je naučit se individuální vzhled jedinců. Terénní etologové zpočátku tráví spoustu času snahou nakoukat rozdíly mezi jednotlivými gorilami, delfíny, slony, lvy a dalšími, jejichž studiu se věnují. U druhů nám podobných pomáhají obličejové rysy, u druhů nepodobných individuální odchylky, jizvy, deformace apod. I v zoologických zahradách je dobrým zvykem u výběhu různých druhů vyvěsit jména obyvatel expozice s jejich fotografiemi. U drobnějších zvířat, třeba ještěrek, čolků, mloků, žab a dalších, si výzkumník vytváří fotografický atlas variability zbarvení, třeba individuální vzor skvrn na břišní straně. Koneckonců tato metoda se používá i u nenačipovaných želv v evidenci CITES. Jak ale proboha přistupovat k červorům? Jsou to obojživelníci, takže zjizvovat jim šupiny nelze. Nemají končetiny, takže jim nemůžeme nasadit kroužek ani stříhat prsty. Jsou uniformně zbarvení, takže skvrny moc nepomohou. Nechceme-li přistoupit k invaznímu čipování či injekcím barevných plastů, je třeba hledat důkladněji. Současná studie z londýnské zoo ukazuje řešení pro práci s cecílií konžskou (Herpele squalostoma), obojživelníkem v rouše žížalím – jedinci mají unikátní vzhled okolí kloaky. Pokud máte dojem, že entomologové projevují podezřelý zájem o genitálie, vězte, že to je obecná charakteristika zoologů.
Carter K. C. et al.: Herpetological Journal, 2025, DOI: 10.33256/35.2.110115
Ke stažení
článek ve formátu pdf [380,67 kB]
O autorovi
Ivan H. Tuf
