i
Dedičstvo vymretej megafauny v genetike súčasných madagaskarských paliem
| 2. 9. 2024 | Vesmír 103, 476, 2024/9
Znalosť genetickej štruktúry rastlinných populácií môže priniesť zaujímavé informácie aj o ich histórii a interakciách s inými druhmi. Za ostatných stotisíc rokov vyhynulo v dôsledku ľudských aktivít značné množstvo veľkých druhov živočíchov, označovaných aj ako megafauna, ktoré často plnili nezastupiteľnú úlohu vo fungovaní ekosystémov a v ekologických sieťach. Napríklad tie plodožravé (frugivorné), ktoré sa živili plodmi rastlín, zároveň prispievali aj k šíreniu ich semien. Vedci sa snažia prísť na to, či tieto prastaré interakcie medzi rastlinami a megafaunou zanechali odtlačky v genetickom kóde súčasných rastlín, najmä tých s veľkými plodmi.
Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Peter Mikula
RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.
Doporučujeme
Exploze, které tvoří
Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky
Aleš Buček, Jakub Prokop | 6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa
Zdeněk Lyčka | 6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...