i
Dedičstvo vymretej megafauny v genetike súčasných madagaskarských paliem
| 2. 9. 2024 | Vesmír 103, 476, 2024/9
Znalosť genetickej štruktúry rastlinných populácií môže priniesť zaujímavé informácie aj o ich histórii a interakciách s inými druhmi. Za ostatných stotisíc rokov vyhynulo v dôsledku ľudských aktivít značné množstvo veľkých druhov živočíchov, označovaných aj ako megafauna, ktoré často plnili nezastupiteľnú úlohu vo fungovaní ekosystémov a v ekologických sieťach. Napríklad tie plodožravé (frugivorné), ktoré sa živili plodmi rastlín, zároveň prispievali aj k šíreniu ich semien. Vedci sa snažia prísť na to, či tieto prastaré interakcie medzi rastlinami a megafaunou zanechali odtlačky v genetickom kóde súčasných rastlín, najmä tých s veľkými plodmi.
Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Peter Mikula
RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Doporučujeme
Najít své těžiště kontroly 
Lenka Vrtišková Nejezchlebová | 7. 7. 2025
„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar 
Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění? 
Petr Tureček | 7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...