i
Dedičstvo vymretej megafauny v genetike súčasných madagaskarských paliem
| 2. 9. 2024 | Vesmír 103, 476, 2024/9
Znalosť genetickej štruktúry rastlinných populácií môže priniesť zaujímavé informácie aj o ich histórii a interakciách s inými druhmi. Za ostatných stotisíc rokov vyhynulo v dôsledku ľudských aktivít značné množstvo veľkých druhov živočíchov, označovaných aj ako megafauna, ktoré často plnili nezastupiteľnú úlohu vo fungovaní ekosystémov a v ekologických sieťach. Napríklad tie plodožravé (frugivorné), ktoré sa živili plodmi rastlín, zároveň prispievali aj k šíreniu ich semien. Vedci sa snažia prísť na to, či tieto prastaré interakcie medzi rastlinami a megafaunou zanechali odtlačky v genetickom kóde súčasných rastlín, najmä tých s veľkými plodmi.
Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:
Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Peter Mikula
RNDr. Peter Mikula, Ph.D., (*1990) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti působí v Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zabývá se behaviorální ekologií ptáků z makroekologické a komparativní perspektivy. Od října 2022 do března 2023 působil v rámci Fulbrightova stipendia na katedře ekologie na evoluční biologie Kalifornské univerzity v Los Angeles.

Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.