Šelma z Valče, pionýr z třetihor

Rostliny a zvířata v Doupovských horách působí tak přirozeně, že budí dojem, jako by zde rostly a žily od počátku věků. Nicméně před desítkami milionů let, na konci starších třetihor, tvořila zdejší krajina i příroda zcela jiný svět. Jak vypadal, můžeme vyčíst z okolních kamenů a zkamenělin, jež se v nich ukrývají. Jeden paleontologický nález z nedávné doby je jedinečným dokladem migrace zvířat z Asie do Evropy před 34 miliony lety.

Během třetihor, dlouhého období začínajícího před 65 miliony let, se krajina v oblasti střední Evropy několikrát zásadně změnila. Kolem přelomu druhohor a třetihor se vynořila horninová kra zvaná Český masiv a většina zdejšího území se z mělkého moře proměnila na pevninu, která postupem času nabyla tří zásadně odlišných podob.

Česká krajina ve třetihorách

V období zhruba mezi 65 a 40 miliony let byla česká krajina plochou deskou rozlámanou zlomy, jen mírně vyzdviženou nad moře, které se rozkládalo celkem blízko od současných severních a jižních hranic a také na velké části Moravy. Tato parovina byla vystavena horkému a vlhkému subtropickému klimatu, o čemž svědčí jednak stopy po zvětrávání zemského povrchu, jednak nálezy zkamenělin teplomilných rostlin.

Před asi 40 miliony let začalo dlouhé období, kdy se hlubokými zlomy tlačilo na povrch magma, které vytvářelo různé typy sopek. Vulkanismus dosáhl nejvyšší intenzity před 35 miliony let, o této době budeme vyprávět později. Krajina se neustále měnila. Vznikaly a zase zanikaly sopky, které chrlily popel a kamení bombardující vše okolo, z jejich jícnů se rozlévala horká láva a vytvářela rozsáhlé plošiny. Na místě vodou zaplavených výbuchových hrdel vznikala jezírka, jejichž okolí osídlil život, který byl pohřbíván dalšími vrstvami sopečných sedimentů.

Vulkanismus zhruba před 20 miliony let začal polevovat, ale nezmizel zcela (poslední sopky na našem území jsou mladší milionu let). V tomto třetím období byly pro krajinu typické rozsáhlé pánve plné jezer a uhlotvorných močálů. Největší z nich dal základ vrstvám hnědého uhlí v dlouhém pásu mezi Sokolovem a Ústím nad Labem.

Čelist „šelmy z Valče“ z různých pohledů. Je částečně vypreparovaná ze sopečného sedimentu, aby mohly být studovány její zuby.

Valeč v Doupovských horách

My se zaměříme na malou oblast v okolí Valče, kde můžeme vidět pozůstatky druhé fáze vývoje třetihor – vrcholu vulkanismu. Jak vypadala zdejší krajina, lze vyčíst ze zdejších hornin starých okolo 34 milionů let.

Dnes víme, že nižší kopcovitý terén tvořily aktivní nebo už vyhaslé vulkány, v údolí mezi nimi protékaly říčky a z okolních svahů se po deštích valily bahnotoky. Při výbuchu sopky zasypávaly okolí vrstvami popela a různě velkými útržky lávy (tzv. sopečnými bombami). Snad vytvořením přírodní hráze v některém z údolí vzniklo poblíž dnešní Valče jezero, v němž žily i více než půlmetrové ryby a jehož břehy porůstaly rákosiny a dřeviny. Na dně jezera se ukládal jemný vápnitý kal, a když ho po nějaké době překryly vrstvy popelů, přetvořil se v asi metr mocnou vrstvu vápence.