Spor o antropocén

Stalo se lidstvo novou pozemskou geologickou silou? Odpovědí Mezinárodní unie geologických věd je – ne.

V květnu 2002 vyšel v málo známém časopise Global Change Newsletter článek Paula J. Crutzena a Eugene F. Stoermera The Anthropocene, první jmenovaný autor text zopakoval v Nature pod titulem „Geology of Mankind“: „Zdá se vhodné pojmenovat současnou geologickou epochu, které mnoha způsoby dominují lidé, termínem antropocén.“ Autoři se odvolávají na dřívější badatele, kteří zdůrazňovali rozhodující vliv člověka na probíhající planetární procesy: lidstvo se stalo podle italského geologa Antonia Stoppaniho „novou pozemskou silou, která je svou velikostí a univerzalitou srovnatelná s většími zemskými silami“ (Vesmír 95, 146, 2016/3).

Hluboká stopa.

Kresba Ivan Steiger

Tito autoři navazují také na teorii noosféry z poloviny dvacátých let minulého století, jejímiž autory byli P. Teilhard de Chardin a také Vladimír Vernadskij, kteří zdůrazňovali sílu lidského myšlení a technologického talentu pro utváření svého vlastního životního prostředí a celé budoucnosti.

Zvolili slovo formálně podobné označením minulých geologických období, čímž poukázali na zásadní a mnohostranné lidmi vyvolané změny, které nová epocha přinesla v návaznosti na holocén, jehož počátek je určen koncem poslední doby ledové 11 700 let před současností. Za začátek nové epochy byl označen nástup moderní průmyslové civilizace, symbolicky rok 1784, kdy si James Watt v Anglii nechal patentovat poslední model parního stroje, jenž využitím fosilního paliva uhlí jako zdroje energie znamenal vstup do nové éry (viz také Vesmír 81, 67, 2002/2 a 84, 474, 2005/8).