Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Pravidla jazykového provozu

 |  4. 3. 2024
 |  Vesmír 103, 184, 2024/3

Jazyk si můžeme představovat jako leccos – jako soubor užitých verbálních prostředků, znak kulturní identity, elektrické vzruchy v mozku… nebo jako systém pravidel. Každý náhled zvýrazňuje jen určité aspekty, ale v tom pravidlovém je navíc snadné nechat se svést chápáním pravidla jako předpisu spíš než jako poznané zákonitosti. Taková ale podstata jazyka většinově není.

Vezměme třeba takové pravidlo: „Cizí osobní jména se do češtiny nepřekládají.“ Jistě, chemička a nobelistka Bertozzi je i v českých textech Carolyn, ne Karolína, hudebnice Eilish je Billie, ne Viléma nebo snad Mína atp. Pravidlo však neplatí bezvýjimečně – např. papežská a panovnická jména se do české podoby převádějí. Aspoň to říkalo do médií několik lingvistů v době těsně po odchodu královny Alžběty II. Pozdější důkladnější analýza však ukázala, že o větší části evropských panovníků se píše spíš v původní podobě (španělský král je častěji Felipe než Filip, dosavadní dánská královna je dost jednoznačně Margrethe, málokdy Markéta).

Když na britský trůn nastoupil syn Alžběty II., nejdřív se o něm psalo podle dosavadního zvyku jako o Charlesovi, ale velmi rychle se prosadil Karel. Vypadalo to tedy, že tradice počešťování přece jen žije. Jenže pak dánskou královnu Margrethe vystřídal její syn a všechno je jinak – podle korpusu aktuální online žurnalistiky online2_now Bedřicha válcuje Frederik v poměru přibližně 1 : 40. Možná je příbuznost obou jmen málo průhledná, možná je to tím, že dánský případ nebyl oproti britskému tak náhlý a nepoutal takovou pozornost.

Který další monarcha nás čeká? Nejzajímavější to asi bude v Lucembursku, kde se nejstarší syn velkovévodského páru jmenuje Guillaume, nebo zase ve Velké Británii, kde je prvním následníkem trůnu William. Stane se někdo z nich z českého pohledu Vilémem? Těžko předpovídat.

Každopádně je zjevné, že podobu jazyka a jeho užívání do značné míry nikdo nepředepisuje. V době nástupu Karla III. se Ústav pro jazyk český snažil pravidelnosti v užívání panovnických jmen jen popsat, přesto to média přebrala jako doporučení. Na Frederika X. se pokud vím nikdo moc neptal, Bedřich se samovolně neujal. Tyto případy ukazují značnou samospádnost a nepředvídatelnost. Řada pravidelností je v jazyce protichůdných, řada tendencí se mění před očima. Tak si češtinu nepředstavujme jako předmět ve správě lingvistů. Pravidla jazykového provozu stanovují hlavně sami mluvčí.

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...