Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Pravidla jazykového provozu

 |  4. 3. 2024
 |  Vesmír 103, 184, 2024/3

Jazyk si můžeme představovat jako leccos – jako soubor užitých verbálních prostředků, znak kulturní identity, elektrické vzruchy v mozku… nebo jako systém pravidel. Každý náhled zvýrazňuje jen určité aspekty, ale v tom pravidlovém je navíc snadné nechat se svést chápáním pravidla jako předpisu spíš než jako poznané zákonitosti. Taková ale podstata jazyka většinově není.

Vezměme třeba takové pravidlo: „Cizí osobní jména se do češtiny nepřekládají.“ Jistě, chemička a nobelistka Bertozzi je i v českých textech Carolyn, ne Karolína, hudebnice Eilish je Billie, ne Viléma nebo snad Mína atp. Pravidlo však neplatí bezvýjimečně – např. papežská a panovnická jména se do české podoby převádějí. Aspoň to říkalo do médií několik lingvistů v době těsně po odchodu královny Alžběty II. Pozdější důkladnější analýza však ukázala, že o větší části evropských panovníků se píše spíš v původní podobě (španělský král je častěji Felipe než Filip, dosavadní dánská královna je dost jednoznačně Margrethe, málokdy Markéta).

Když na britský trůn nastoupil syn Alžběty II., nejdřív se o něm psalo podle dosavadního zvyku jako o Charlesovi, ale velmi rychle se prosadil Karel. Vypadalo to tedy, že tradice počešťování přece jen žije. Jenže pak dánskou královnu Margrethe vystřídal její syn a všechno je jinak – podle korpusu aktuální online žurnalistiky online2_now Bedřicha válcuje Frederik v poměru přibližně 1 : 40. Možná je příbuznost obou jmen málo průhledná, možná je to tím, že dánský případ nebyl oproti britskému tak náhlý a nepoutal takovou pozornost.

Který další monarcha nás čeká? Nejzajímavější to asi bude v Lucembursku, kde se nejstarší syn velkovévodského páru jmenuje Guillaume, nebo zase ve Velké Británii, kde je prvním následníkem trůnu William. Stane se někdo z nich z českého pohledu Vilémem? Těžko předpovídat.

Každopádně je zjevné, že podobu jazyka a jeho užívání do značné míry nikdo nepředepisuje. V době nástupu Karla III. se Ústav pro jazyk český snažil pravidelnosti v užívání panovnických jmen jen popsat, přesto to média přebrala jako doporučení. Na Frederika X. se pokud vím nikdo moc neptal, Bedřich se samovolně neujal. Tyto případy ukazují značnou samospádnost a nepředvídatelnost. Řada pravidelností je v jazyce protichůdných, řada tendencí se mění před očima. Tak si češtinu nepředstavujme jako předmět ve správě lingvistů. Pravidla jazykového provozu stanovují hlavně sami mluvčí.

 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK a bohemistiku na FF UK. Pracuje v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR, podílí se na provozu jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je součástí twitterového účtu @lingvojazyce. Má rád architekturu a pivo.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...