Takahe není moho, ale je v poho

V češtině máme v případě novozélandských slípek rodu Porphyrio poněkud popletené názvosloví. Jako slípku takahe označujeme vyhynulý druh Porphyrio mantelli ze Severního ostrova, kterému však Maorové říkali moho. Naopak současný druh Porphyrio hochstetteri (více Vesmír 97, 330, 2018/6), v maorštině takahē, nazýváme poněkud fádně slípka novozélandská.

O slípky novozélandské se nestarají jen ochranáři – často pečují o sebe a své opeření vzájemně (angl. allopreening).

Snímek Judi Lapsley Miller, CC BY 4.0

Náš jazyk nicméně zřejmě správně podchytil příbuznost obou druhů. Dosavadní představu, že oba druhy (či jejich předchůdci) kolonizovaly novozélandské ostrovy nezávisle, upravují výsledky nového výzkumu. Výzkumníci v ní na základě analýzy mitochondriálního genomu současných jedinců, muzejních exemplářů i archeologických nálezů docházejí k závěru, že oba druhy mají společného předka, který osídlil Nový Zéland přibližně před čtyřmi miliony let. Rozštěpení na dva v současnosti žijící druhy se odehrálo až po vzniku Cookova průlivu, který oba hlavní novozélandské ostrovy oddělil.