Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Cafestol

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 330, 2018/6

Uvádí se, že vliv pití kávy na lidské zdraví je předmětem více než 100 000 studií. Touto problematikou se zabývalo i několik článků v tomto časopise (Vesmír 77, 557, 1998/10; 77, 674, 1998/12 a 86, 92, 2007/2). Z řady obsahových látek se ale většina studií věnuje kofeinu, popřípadě kyselině kávové nebo jejímu esteru s kyselinou (-)-chinovou (chlorogenové kyselině). V poslední době se zájem o biologicky aktivní složky kávy přesunul k další složce kávy, k diterpenu cafestolu (česky někdy uváděn jako kafestol).

Již delší dobu je známým efektem pití kávy snížená frekvence výskytu diabetu typu II u konzumentů několika šálků kávy denně. Původně byl tento účinek přisuzován kofeinu, ale protože se podobný účinek zjistil i u kávy bez kofeinu, hledal se jiný mechanismus působení. Systematicky se tímto problémem zabývá skupina Sørena Gregersena z univerzitní kliniky v Aarhusu v Dánsku. Nedávno prokázali nejprve na modelu in vitro a nyní pokusy na myších, že tento antidiabetický efekt je minimálně značnou měrou způsoben cafestolem. Badatelé zjistili, že cafestol jednak stimuluje sekreci inzulinu, ale také dlouhodobě zvyšuje vychytávání glukózy v buňkách kosterního svalstva a také tam zvyšuje periferní senzitivitu k inzulinu. Podle dosavadních výsledků se zdá, že cafestol nemá na rozdíl od řady používaných antidiabetik tendenci způsobovat hypoglykemii. Autoři došli k závěru, že cafestol hraje roli v preventivním působení kávy vůči diabetu typu II. Na druhé straně je známé, že cafestol zvyšuje tvorbu cholesterolu, a proto jeho vlastní použití k léčbě diabetu není příliš pravděpodobné. Za připomenutí stojí také fakt, že obsah cafestolu je značně ovlivněn způsobem přípravy nápoje. Zatímco tradiční turecká káva nebo italská či francouzská káva z tlakových přístrojů obsahuje značné množství této látky, překapávaná káva připravená filtrací přes papírové filtry má obsah značně menší. Cafestol je totiž spolu s dalšími lipidovými složkami zachycen na papírovém filtru.

Mellbye F. B. et al., J. Nat. Prod., DOI: 10.1021/acs.jnatprod.5b00481

Mellbye F. B. et al., J. Nat. Prod., DOI: 10.1021/acs.jnatprod.7b00395

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT přednáší profilový předmět farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...