Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Cafestol

 |  4. 6. 2018
 |  Vesmír 97, 330, 2018/6

Uvádí se, že vliv pití kávy na lidské zdraví je předmětem více než 100 000 studií. Touto problematikou se zabývalo i několik článků v tomto časopise (Vesmír 77, 557, 1998/10; 77, 674, 1998/12 a 86, 92, 2007/2). Z řady obsahových látek se ale většina studií věnuje kofeinu, popřípadě kyselině kávové nebo jejímu esteru s kyselinou (-)-chinovou (chlorogenové kyselině). V poslední době se zájem o biologicky aktivní složky kávy přesunul k další složce kávy, k diterpenu cafestolu (česky někdy uváděn jako kafestol).

Již delší dobu je známým efektem pití kávy snížená frekvence výskytu diabetu typu II u konzumentů několika šálků kávy denně. Původně byl tento účinek přisuzován kofeinu, ale protože se podobný účinek zjistil i u kávy bez kofeinu, hledal se jiný mechanismus působení. Systematicky se tímto problémem zabývá skupina Sørena Gregersena z univerzitní kliniky v Aarhusu v Dánsku. Nedávno prokázali nejprve na modelu in vitro a nyní pokusy na myších, že tento antidiabetický efekt je minimálně značnou měrou způsoben cafestolem. Badatelé zjistili, že cafestol jednak stimuluje sekreci inzulinu, ale také dlouhodobě zvyšuje vychytávání glukózy v buňkách kosterního svalstva a také tam zvyšuje periferní senzitivitu k inzulinu. Podle dosavadních výsledků se zdá, že cafestol nemá na rozdíl od řady používaných antidiabetik tendenci způsobovat hypoglykemii. Autoři došli k závěru, že cafestol hraje roli v preventivním působení kávy vůči diabetu typu II. Na druhé straně je známé, že cafestol zvyšuje tvorbu cholesterolu, a proto jeho vlastní použití k léčbě diabetu není příliš pravděpodobné. Za připomenutí stojí také fakt, že obsah cafestolu je značně ovlivněn způsobem přípravy nápoje. Zatímco tradiční turecká káva nebo italská či francouzská káva z tlakových přístrojů obsahuje značné množství této látky, překapávaná káva připravená filtrací přes papírové filtry má obsah značně menší. Cafestol je totiž spolu s dalšími lipidovými složkami zachycen na papírovém filtru.

Mellbye F. B. et al., J. Nat. Prod., DOI: 10.1021/acs.jnatprod.5b00481

Mellbye F. B. et al., J. Nat. Prod., DOI: 10.1021/acs.jnatprod.7b00395

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Stanislav Rádl

Doc. Ing. Stanislav Rádl, CSc., (*1951) vystudoval organickou chemii na VŠCHT v Praze. Poté nastoupil do Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze, kde se zabýval hlavně výzkumem originálních antibakteriálních léčiv a později nenarkotických analgetik. Po začlenění tohoto ústavu do struktury firmy Zentiva vedl skupinu vyvíjející syntézu generických léčiv a od roku 2017 tam působí jako konzultant. Na VŠCHT přednáší profilový předmět farmakochemie.
Rádl Stanislav

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...