Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě

Velkorysou dispozici vtiskla Jihlavě stavební činnost spojená s přílivem obyvatel po objevu stříbrné rudy v první polovině 13. století. Na středověkých základech jednoho z největších měst království pak vyrostla v 16. století renesanční zástavba, která vnesla do řadových domů na náměstí a v jeho okolí unikátní prvek vysokých klenutých síní s obvodovým schodištěm a vnitřními otevřenými arkádami, umožňující přímé osvětlení hlavního komunikačního traktu. Toto řešení, které interiéru dodává reprezentativní charakter, najdeme i ve dvou objektech Oblastní galerie Vysočiny.¹⁾

Snímek OGV v Jihlavě, Pavel Petrov

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, pohled do vstupní haly.

Galerie vznikla r. 1946²⁾ jako městská a o sedm let později byla – už jako krajská instituce – včleněna do tehdejší galerijní sítě. Přestože o status v důsledku územní reformy z r. 1960 přišla, právě šedesátá léta, kdy také získala dnešní budovu v Komenského ulici, pro ni byla progresivním obdobím. V jejich druhé polovině realizoval odborný pracovník Otakar Máčel ve spolupráci s Jiřím Padrtou, Zdeňkem Felixem, Arsénem Pohribným, Jiřím Šetlíkem, Františkem Šmejkalem, Jiřím Valochem a dalšími významnými teoretiky sérii výstav zaměřených na nefigurativní umění, především geometrickou abstrakci. Obrat v činnosti ohlásila na jaře 1965 výstava brněnské skupiny Profil 58. Do začátku r. 1971 následovaly výstavy – nevyjímaje projekty mezinárodní – Obraz a písmo, Konstruktivní tendence, Fantazijní aspekty současného českého umění, Klub konkretistů, Computer graphic, Phases, Konkrétistická a postkonkrétistická tvorba, projekty autorské i první ročník zamýšleného bienále Výzkumy grafiky. Po srpnových událostech však odešel do emigrace Otakar Máčel i další teoretici spojení s galerií, pro niž s nástupem normalizace nastal výrazný útlum. Ještě r. 1970 stihla veřejnosti představit dílo Jiřího Johna a v následujícím roce na poslední z uvedených výstav vedle Západoevropanů i brněnské autory Dalibora a Ivana Chatrných spolu s Jiřím Valochem. Připravenou výstavu místního rodáka Čestmíra Kafky v r. 1972 už nebylo možné otevřít.

Snímek OGV v Jihlavě, Pavel Petrov

Lucie Vítková (1985), Vlněný kabát a sukně (partitura pro trombón 1), 2017, tužka a barevný fix, transparentní ruční papír, 24,1 × 33,1 cm.

Na zmiňovanou činnost galerie částečně navázala až po r. 1989, kdy se také přestěhovala do druhého ze současných objektů, který stojí přímo na hlavním náměstí. Zásluhou historičky umění Dagmar Jelínkové uskutečnila v následující dekádě řadu výstav, z nichž se s největším ohlasem setkal r. 1997 projekt Klub konkretistů, připravený pod Pohribného kurátorským vedením k třicetiletému výročí stejnojmenného počinu. V akviziční činnosti se galerie soustředila – jako ostatně všechny tuzemské instituce – na doplnění mezer, které vznikly za minulého režimu, a na tvorbu soudobou.

Snímek OGV v Jihlavě, Pavel Petrov

Jindřich Boška (1931–2017), Kompozice, 1971–1973, olej, plátno, 134,4 × 94,8 cm.

Snímek OGV v Jihlavě, Pavel Petrov

František Kaván (1866–1941), Zimní krajina s chaloupkami, dvacátá léta 20. století, olej, lepenka, 39,5 × 49,5 cm.

Sbírky 20. a 21. století s přesahy do 19. století jsou orientované na významnou českou tvorbu i umění spjaté s regionem. Vedle tradičního členění na malbu, plastiku, kresbu a grafiku obsahují zároveň podsbírku nových médií, sledující audiovizuální umění a sound art posledních tří dekád. Průběžně je doplňují díla vystavujících autorů – z okruhu konkretistů například Radoslava Kratiny, Eduarda Antala, Štefana Belohradského nebo Zdeňka Sýkory, včetně dvou místních výtvarníků Jindřicha Bošky a Františka Dörfla.

Prostorové rozvržení výstav do značné míry určuje renesanční charakter obou budov, které nyní procházejí rozsáhlou rekonstrukcí. Po jejím dokončení bude v listopadu 2025 v domě na Masarykově náměstí vedle výstav staršího umění opět otevřena stálá expozice, prezentující v obměnách výběr z vlastních sbírek, s nimiž se veřejnost může seznámit zároveň prostřednictvím platformy Sbírky online na webu instituce. Projekty v domě v Komenského ulici, jehož součástí je galerie Alternativa, podporující začínající umělce, a galerie zvukového umění IGLOO, se soustředí naopak na moderní a aktuální tvorbu. Výstavní skladbou i bohatým doprovodným programem nabízí galerie pod vedením Daniela Nováka příležitosti k vzájemnému setkávání mladých s etablovanými osobnostmi, autorů působících v regionu s umělci z jiných lokalit, stejně jako laické veřejnosti s profesionály. Místní komunitu navíc stmeluje vydáváním kulturních novin O_kraj s širšími přesahy do jiných uměleckých oblastí.

Snímek OGV v Jihlavě, Pavel Petrov

Jan Koblasa (1932–2017), Apokalyptický posel, 1985, polychromované dřevo, 93 × 40 × 100 cm.