MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025MultilicenceBiologie2025
i

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Nastala smogová situace? Bude více srdečních zástav

 |  30. 9. 2024
 |  Vesmír 103, 534, 2024/10

Aktuální míra znečištění ovzduší má vliv na to, kolik lidí v daném dni na daném místě postihne zástava srdce. Ukazují to závěry studie z Piacenzy, severoitalského města o velikosti Olomouce, v níž se vědci snažili popsat vztah mezi koncentrací nejrůznějších polutantů ve vzduchu a četností srdečních zástav.

Dnes se již dobře ví o tom, že dlouhodobé vystavení polétavému prachu, oxidům uhlíku a dusíku nebo třeba ozonu škodí lidskému zdraví na nejrůznějších úrovních. Nejvíce je znám vliv na dýchací soustavu. Funkce respiračního a cévního systému jsou do velké míry provázané, dovedeme si tudíž odvodit, že látky znečišťující ovzduší budou prostřednictvím poškození plic v dlouhodobém hledisku negativně ovlivňovat i srdce a cévy.

Ale zjištění, že i krátkodobé výkyvy míry znečištění vzduchu zvyšují výskyt zástav srdce, je nečekané. Je díky tomu zřejmé, že polétavý prach a další částice ovlivňují srdce a cévní systém přímo, a to na základě mechanismů, které zatím přesně známy nejsou. Soudí se, že zmíněné látky mohou zvyšovat náchylnost srdce k život ohrožujícím poruchám rytmu (arytmiím), v cévách zase mohou zvyšovat riziko vzniku krevní sraženiny, a tím vést k infarktu.

Zjištění italských vědců i předchozích studií nám ukazuje, jak komplexně může být naše tělo ovlivňováno látkami znečišťujícími ovzduší. Výzkum v rámci této problematiky je ale důležitý i z jiného pohledu: srdeční zástava mimo nemocnici je pro dnešní zdravotnictví velkým oříškem a zároveň i celospolečenským problémem – jen v Evropě utrpí zástavu oběhu na půl milionu lidí ročně. Pravděpodobnost přežití zástavy mimo zdravotnické zařízení je ale i v dnešní době velmi nízká – dosahuje jen asi 10–20 procent. Identifikace rizikových faktorů, které mají vliv na úmrtí z těchto příčin, je tedy klíčovou otázkou našeho zdravotnictví i společnosti. Poznání bezprostředního vlivu znečištění ovzduší je tedy dalším důvodem pro snahu o zdravější a čistší životní prostředí kolem nás.

Moderato L. et al.: Eur. Heart J. Acute Cardiovasc. Care, 2023, DOI: 10.1093/ehjacc/zuad105

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Filip Dvořák

 

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...