Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025
i

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Nastala smogová situace? Bude více srdečních zástav

 |  30. 9. 2024
 |  Vesmír 103, 534, 2024/10

Aktuální míra znečištění ovzduší má vliv na to, kolik lidí v daném dni na daném místě postihne zástava srdce. Ukazují to závěry studie z Piacenzy, severoitalského města o velikosti Olomouce, v níž se vědci snažili popsat vztah mezi koncentrací nejrůznějších polutantů ve vzduchu a četností srdečních zástav.

Dnes se již dobře ví o tom, že dlouhodobé vystavení polétavému prachu, oxidům uhlíku a dusíku nebo třeba ozonu škodí lidskému zdraví na nejrůznějších úrovních. Nejvíce je znám vliv na dýchací soustavu. Funkce respiračního a cévního systému jsou do velké míry provázané, dovedeme si tudíž odvodit, že látky znečišťující ovzduší budou prostřednictvím poškození plic v dlouhodobém hledisku negativně ovlivňovat i srdce a cévy.

Ale zjištění, že i krátkodobé výkyvy míry znečištění vzduchu zvyšují výskyt zástav srdce, je nečekané. Je díky tomu zřejmé, že polétavý prach a další částice ovlivňují srdce a cévní systém přímo, a to na základě mechanismů, které zatím přesně známy nejsou. Soudí se, že zmíněné látky mohou zvyšovat náchylnost srdce k život ohrožujícím poruchám rytmu (arytmiím), v cévách zase mohou zvyšovat riziko vzniku krevní sraženiny, a tím vést k infarktu.

Zjištění italských vědců i předchozích studií nám ukazuje, jak komplexně může být naše tělo ovlivňováno látkami znečišťujícími ovzduší. Výzkum v rámci této problematiky je ale důležitý i z jiného pohledu: srdeční zástava mimo nemocnici je pro dnešní zdravotnictví velkým oříškem a zároveň i celospolečenským problémem – jen v Evropě utrpí zástavu oběhu na půl milionu lidí ročně. Pravděpodobnost přežití zástavy mimo zdravotnické zařízení je ale i v dnešní době velmi nízká – dosahuje jen asi 10–20 procent. Identifikace rizikových faktorů, které mají vliv na úmrtí z těchto příčin, je tedy klíčovou otázkou našeho zdravotnictví i společnosti. Poznání bezprostředního vlivu znečištění ovzduší je tedy dalším důvodem pro snahu o zdravější a čistší životní prostředí kolem nás.

Moderato L. et al.: Eur. Heart J. Acute Cardiovasc. Care, 2023, DOI: 10.1093/ehjacc/zuad105

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Filip Dvořák

 

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...