i

Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Nastala smogová situace? Bude více srdečních zástav

 |  30. 9. 2024
 |  Vesmír 103, 534, 2024/10

Aktuální míra znečištění ovzduší má vliv na to, kolik lidí v daném dni na daném místě postihne zástava srdce. Ukazují to závěry studie z Piacenzy, severoitalského města o velikosti Olomouce, v níž se vědci snažili popsat vztah mezi koncentrací nejrůznějších polutantů ve vzduchu a četností srdečních zástav.

Dnes se již dobře ví o tom, že dlouhodobé vystavení polétavému prachu, oxidům uhlíku a dusíku nebo třeba ozonu škodí lidskému zdraví na nejrůznějších úrovních. Nejvíce je znám vliv na dýchací soustavu. Funkce respiračního a cévního systému jsou do velké míry provázané, dovedeme si tudíž odvodit, že látky znečišťující ovzduší budou prostřednictvím poškození plic v dlouhodobém hledisku negativně ovlivňovat i srdce a cévy.

Ale zjištění, že i krátkodobé výkyvy míry znečištění vzduchu zvyšují výskyt zástav srdce, je nečekané. Je díky tomu zřejmé, že polétavý prach a další částice ovlivňují srdce a cévní systém přímo, a to na základě mechanismů, které zatím přesně známy nejsou. Soudí se, že zmíněné látky mohou zvyšovat náchylnost srdce k život ohrožujícím poruchám rytmu (arytmiím), v cévách zase mohou zvyšovat riziko vzniku krevní sraženiny, a tím vést k infarktu.

Zjištění italských vědců i předchozích studií nám ukazuje, jak komplexně může být naše tělo ovlivňováno látkami znečišťujícími ovzduší. Výzkum v rámci této problematiky je ale důležitý i z jiného pohledu: srdeční zástava mimo nemocnici je pro dnešní zdravotnictví velkým oříškem a zároveň i celospolečenským problémem – jen v Evropě utrpí zástavu oběhu na půl milionu lidí ročně. Pravděpodobnost přežití zástavy mimo zdravotnické zařízení je ale i v dnešní době velmi nízká – dosahuje jen asi 10–20 procent. Identifikace rizikových faktorů, které mají vliv na úmrtí z těchto příčin, je tedy klíčovou otázkou našeho zdravotnictví i společnosti. Poznání bezprostředního vlivu znečištění ovzduší je tedy dalším důvodem pro snahu o zdravější a čistší životní prostředí kolem nás.

Moderato L. et al.: Eur. Heart J. Acute Cardiovasc. Care, 2023, DOI: 10.1093/ehjacc/zuad105

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Filip Dvořák

 

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání uzamčeno

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky

Tetování zabíjí imunitní buňky

Adam Obr  |  2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky

Pyramidy z pohledu fyziky uzamčeno

Jiří Kamarád  |  5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...