Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024
i

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Tajemní vikingové ožívají

Migrace a válčení vikingů ve svědectví izotopových analýz a archeogenetiky
 |  4. 9. 2023
 |  Vesmír 102, 522, 2023/9

Normané, Dánové či Varjagové, tak nazývali doboví kronikáři skandinávské vikingy, jejichž vliv na vývoj raně středověké Evropy nepřestává zajímat jak archeology a historiky, tak veřejnost. Snad proto, že srovnání jejich času mezi 9. a 11. stoletím má s naší současností celou řadu podobností, ne-li přímo shod.

Výzkumné projekty založené na multioborovém přístupu a mezinárodním složení vědeckých týmů přinášejí stále zřetelnější doklady o důležitých vývojových trendech a projevech uvnitř evropské raně středověké společnosti. Od 9. do 11. století ji významnou měrou ovlivňovala přítomnost expandujících skandinávských válečníků a obchodníků, ale i trendy a projevy, které pozorujeme také v naší současnosti. V obou obdobích žijí lidé ve světě složitě propojeném individuálními, společenskými a ekonomickými vztahy a zároveň jsou vystaveni klimatickým změnám, rozsáhlým migracím, válečným střetům a vytváření diaspor.

Spolupráce archeologů a přírodovědců

Dlouhodobá intenzivní spolupráce archeologie s řadou přírodovědných oborů ukazuje, jak zásadní roli právě ve výzkumu evropské historie spjaté s vikingy sehrává multioborový přístup. Do něj vstupuje archeologie kladením otázek, stanovením strategie a hlavních cílů výzkumných projektů. Vedle toho je jejím úkolem vyhledávat vhodné areály,1) nalézat a při standardně vedené dokumentaci odebírat ze zkoumaných terénů předměty vytvořené člověkem k nějakému účelu (artefakty) a vedlejší produkty lidské činnosti (ekofakty), vzorky půdy z výplní zahloubených objektů, proplavovat sedimenty a získávat z nich drobné komponenty, jako jsou uhlíky a rostlinné makrozbytky, či z odebraných vzorků laboratorně získat zrnka pylu. Již do této zkusmé fáze výzkumu jsou dnes běžně integrováni příslušní specialisté – botanikové, kvartérní geologové, pedologové a další, protože správně provedené odebrání přírodních složek z archeologických situací má zásadní význam pro jejich následné laboratorní zpracování. To zase umožňuje vytěžit z nich maximum informací o vlivu lidské přítomnosti na přetváření ryze přírodního prostředí na kulturní krajinu, jak s intenzitou hospodaření souviselo odlesňování, jak se v krajinné mozaice měnil plošný rozsah polí, luk, pastvin a lesů a jaký to vše mělo vliv na erozní a akumulační procesy. Environmentální archeologie a bioarcheologie (včetně archeobotaniky, archeozoologie, palynologie) jsou dnes integrální součástí výzkumů, jejichž cílem je pravěký a historický vývoj lidských společenství v kontextu jejich životního prostředí.

Archeogenetika, izotopové analýzy a třetí vědecká revoluce v archeologii

Od přelomu tisíciletí jsme svědky vysoce dynamického rozvoje molekulárněgenetických metod a jejich zapojení do výzkumu minulých populací evropského kontinentu. Výsledky dosažené archeogenetikou, které v posledním desetiletí v hojném počtu publikují vědecké časopisy, zásadní měrou ovlivňují a zhusta mění naše dosavadní představy o vývoji a migracích lidských populací jak v pravěku, tak v historických dobách. Vliv archeobiologických metod zaměřených na sledování pohybu jednotlivců i velkých populačních skupin je natolik významný, že bývá označován za třetí vědeckou revoluci v archeologii.2) Připomeňme, že stěhování jednotlivců během jejich života zkoumá biogeochemie, a to na základě analýzy izotopů některých chemických prvků, v první řadě stroncia obsaženého v zubní sklovině a kostech. Zkoumáním skupinových migrací, tedy pohybů lidských populací v minulosti, se věnuje archeogenetika, a to prostřednictvím analýzy současné a archaické DNA. Ukažme si na několika příkladech, jak rozvoj uvedených metod ovlivnil dosavadní stav poznání skandinávských vikingů, jimž ovšem v jejich námořních taženích do severozápadní a severovýchodní Evropy zdatně konkurovali vikingové (tj. piráti vydávající se na viking, loupežnou námořní výpravu popisovanou písemnými zprávami) jiného etnického původu – slovanského a baltského.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Archeologie

O autorovi

Martin Gojda

Prof. PhDr. Martin Gojda, CSc., DSc., (*1956) vystudoval archeologii a historii na  Filozofické fakultě UK. V Archeologickém ústavu AV ČR se zabývá krajinnou archeologií a nedestruktivními metodami výzkumu. Od roku 1992 vede program dálkového archeologického průzkumu. Vedl řadu výzkumných projektů v Česku a participoval na mnoha projektech mezinárodních, knižně publikoval v České republice, v Anglii a v Polsku. Je členem katedry archeologie na Západočeské univerzitě v Plzni (v letech 2005–2011 působil jako její vedoucí) a řádným profesorem varšavské Univerzity kardinála Stefana Wyszyńského.
Gojda Martin

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...