Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2
i

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Tajemní vikingové ožívají

Migrace a válčení vikingů ve svědectví izotopových analýz a archeogenetiky
 |  4. 9. 2023
 |  Vesmír 102, 522, 2023/9

Normané, Dánové či Varjagové, tak nazývali doboví kronikáři skandinávské vikingy, jejichž vliv na vývoj raně středověké Evropy nepřestává zajímat jak archeology a historiky, tak veřejnost. Snad proto, že srovnání jejich času mezi 9. a 11. stoletím má s naší současností celou řadu podobností, ne-li přímo shod.

Výzkumné projekty založené na multioborovém přístupu a mezinárodním složení vědeckých týmů přinášejí stále zřetelnější doklady o důležitých vývojových trendech a projevech uvnitř evropské raně středověké společnosti. Od 9. do 11. století ji významnou měrou ovlivňovala přítomnost expandujících skandinávských válečníků a obchodníků, ale i trendy a projevy, které pozorujeme také v naší současnosti. V obou obdobích žijí lidé ve světě složitě propojeném individuálními, společenskými a ekonomickými vztahy a zároveň jsou vystaveni klimatickým změnám, rozsáhlým migracím, válečným střetům a vytváření diaspor.

Spolupráce archeologů a přírodovědců

Dlouhodobá intenzivní spolupráce archeologie s řadou přírodovědných oborů ukazuje, jak zásadní roli právě ve výzkumu evropské historie spjaté s vikingy sehrává multioborový přístup. Do něj vstupuje archeologie kladením otázek, stanovením strategie a hlavních cílů výzkumných projektů. Vedle toho je jejím úkolem vyhledávat vhodné areály,1) nalézat a při standardně vedené dokumentaci odebírat ze zkoumaných terénů předměty vytvořené člověkem k nějakému účelu (artefakty) a vedlejší produkty lidské činnosti (ekofakty), vzorky půdy z výplní zahloubených objektů, proplavovat sedimenty a získávat z nich drobné komponenty, jako jsou uhlíky a rostlinné makrozbytky, či z odebraných vzorků laboratorně získat zrnka pylu. Již do této zkusmé fáze výzkumu jsou dnes běžně integrováni příslušní specialisté – botanikové, kvartérní geologové, pedologové a další, protože správně provedené odebrání přírodních složek z archeologických situací má zásadní význam pro jejich následné laboratorní zpracování. To zase umožňuje vytěžit z nich maximum informací o vlivu lidské přítomnosti na přetváření ryze přírodního prostředí na kulturní krajinu, jak s intenzitou hospodaření souviselo odlesňování, jak se v krajinné mozaice měnil plošný rozsah polí, luk, pastvin a lesů a jaký to vše mělo vliv na erozní a akumulační procesy. Environmentální archeologie a bioarcheologie (včetně archeobotaniky, archeozoologie, palynologie) jsou dnes integrální součástí výzkumů, jejichž cílem je pravěký a historický vývoj lidských společenství v kontextu jejich životního prostředí.

Archeogenetika, izotopové analýzy a třetí vědecká revoluce v archeologii

Od přelomu tisíciletí jsme svědky vysoce dynamického rozvoje molekulárněgenetických metod a jejich zapojení do výzkumu minulých populací evropského kontinentu. Výsledky dosažené archeogenetikou, které v posledním desetiletí v hojném počtu publikují vědecké časopisy, zásadní měrou ovlivňují a zhusta mění naše dosavadní představy o vývoji a migracích lidských populací jak v pravěku, tak v historických dobách. Vliv archeobiologických metod zaměřených na sledování pohybu jednotlivců i velkých populačních skupin je natolik významný, že bývá označován za třetí vědeckou revoluci v archeologii.2) Připomeňme, že stěhování jednotlivců během jejich života zkoumá biogeochemie, a to na základě analýzy izotopů některých chemických prvků, v první řadě stroncia obsaženého v zubní sklovině a kostech. Zkoumáním skupinových migrací, tedy pohybů lidských populací v minulosti, se věnuje archeogenetika, a to prostřednictvím analýzy současné a archaické DNA. Ukažme si na několika příkladech, jak rozvoj uvedených metod ovlivnil dosavadní stav poznání skandinávských vikingů, jimž ovšem v jejich námořních taženích do severozápadní a severovýchodní Evropy zdatně konkurovali vikingové (tj. piráti vydávající se na viking, loupežnou námořní výpravu popisovanou písemnými zprávami) jiného etnického původu – slovanského a baltského.

Nyní vidíte 29 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Archeologie

O autorovi

Martin Gojda

Prof. PhDr. Martin Gojda, CSc., DSc., (*1956) vystudoval archeologii a historii na  Filozofické fakultě UK. V Archeologickém ústavu AV ČR se zabývá krajinnou archeologií a nedestruktivními metodami výzkumu. Od roku 1992 vede program dálkového archeologického průzkumu. Vedl řadu výzkumných projektů v Česku a participoval na mnoha projektech mezinárodních, knižně publikoval v České republice, v Anglii a v Polsku. Je členem katedry archeologie na Západočeské univerzitě v Plzni (v letech 2005–2011 působil jako její vedoucí) a řádným profesorem varšavské Univerzity kardinála Stefana Wyszyńského.
Gojda Martin

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...