Uran a jeho zásoby

Bylo v minulosti už všechno vytěženo? Zůstaly nám zde jenom haldy, opuštěná důlní díla a ekologické zátěže? Nebo jsme se, podobně jako celá Evropa, spolehli na dovoz levných surovin a nehledali doma nové příležitosti s využitím moderních technologií a výsledků vědeckého výzkumu, a stali se tak závislí na státech, které k nám nemusejí být vždy přátelské a mohou naší závislosti využít?

Z přehledu zásob nerostných surovin v Česku [1] vyplývá, že aktuálně nemáme skoro nic a že jsme z hlediska výskytu ložisek uranu i dalších kovů chudá země. V současné době se u nás uran ani jiné kovy netěží. Nějaké evidované zásoby uranu sice existují, ty se však z ekonomického, technologického či environmentálního hlediska v uplynulých letech těžit nevyplatilo. Přitom ještě v padesátých a šedesátých letech tehdejší Československo patřilo mezi světově významné producenty uranu s těžbou mezi 5–10 % světové produkce. Celkový podíl Česka na vytěženém uranu ve světě lze odhadnout na 3,7 %. Podobně významná byla v minulosti také těžba stříbra (rudní revíry Jihlava, Kutná Hora, Jáchymov či Příbram). Významným těženým kovem bylo i zlato a další základní kovy.

Pohled na obr. 2 dává naději, že možná nejsme na nerostné suroviny až tak chudí. Co vlastně ten jednoduchý graf, několikrát prohnutá křivka mezi dvěma osami, může říct o zásobách nerostných surovin?

Ukazuje tři etapy průzkumu ložisek uranu v Kanadě v oblasti Athabasca Basin. Na ose X jsou celkové kumulativní náklady na průzkum ložisek uranu v oblasti v miliardách dolarů. Na ose Y pak celkové kumulativní objevené zásoby uranu. První etapa průzkumu trvala asi 20 let. Je označována jako prospektorská. Při průzkumu rud uranu se využívaly zejména různé metody detekce jeho radiace, jako například gamaspektrometrie, následované technickými, zejména vrtnými pracemi. Tato etapa má nejnižší náklady, ale současně nejmenší množství objevených zásob uranu. Během ní byla nalezena zejména ložiska na povrchu nebo v malé hloubce pod povrchem.

1. Tíhová mapa Bouguerovy anomálie s vyznačeným průběhem železnohorského zlomu a jeho pokračování na jihovýchodě. Červená kolečka ložiska uranu, modrá ložiska fluoritu.

Druhá etapa byla pojmenována jako využití modelu. Vyznačuje se rostoucími náklady, ale i rostoucím množstvím objevených zásob. Ložiska nalezená v první etapě byla studována pomocí celého spektra geovědních metod, aby se zjistilo, jakými procesy vznikla, jak jsou stará a jaké mechanismy vedly k migraci a koncentraci uranu. Tyto výsledky pak byly použity k vytvoření geologického modelu vzniku ložisek. Jednoduše řečeno, šlo o získání co nejvíce informací z objevených ložisek a jejich následné využití pro další průzkum. V průběhu této etapy byla objevena hluboce uložená a největší ložiska jako Cigar Lake a McArthur river. Tato etapa je však nákladnější než etapa předchozí. Vyžaduje rovněž dlouhodobější cílený výzkum, který potřebuje zázemí velké těžební či výzkumné organizace.

Třetí etapa je pak postavena na využití poznatků výzkumu a nových technologií, například v úpravnictví. Následovala by po vyčerpání možností průzkumu v druhé etapě. Celkové množství objevených zásob uranu závisí tedy na použitých metodách. Nově objevené zásoby jsou ale současně s ohledem na použité technologie a postupy dražší než ty objevené v předchozích etapách.

Cena uranu