Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Kladivo na leukémie

 |  10. 7. 2023
 |  Vesmír 102, 453, 2023/7

Leukémií, kterým se někdy říká „rakovina krve“, existuje spousta druhů. Obvykle je dělíme podle toho, z jakého buněčného progenitoru pocházejí (na myeloidní a lymfoidní), a podle toho, jaký mají nástup a prognózu (na akutní a chronické).

Chronická myeloidní leukémie (CML) je obvykle zapříčiněna jediným onkogenem – fúzním proteinem BCR-ABL. Ten vzniká translokací chromozomu 9 na chromozom 22, kdy se dva geny – BCR a ABL – propojí způsobem, který znemožní správnou regulaci jejich aktivity. Jelikož BCR-ABL dokáže ovlivnit téměř všechny hlavní signální kaskády v buňce, stane se taková buňka rezistentní k apoptóze a začne proliferovat více, než by bylo záhodno. Výsledkem pak je leukémie, kdy se v pacientově krvi objeví velké množství více či méně nezralých (a tudíž nefunkčních) buněk.

Díky tomu, že v chronické myeloidní leukémii hraje hlavní roli jediný protein, je také snazší ji léčit. Imatinib, specifický inhibitor kinázy BCR-ABL, se stal prvním léčivem svého druhu – nízkomolekulárním kinázovým inhibitorem. Díky imatinibu pacienti s tímto typem leukémie mohou, při troše štěstí, slušně žít.

Rezistence k léčivům jakéhokoli druhu je v medicíně známým a trvalým problémem. Nevyhnula se ani imatinibu. Molekula BCR-ABL se u řady pacientů v průběhu léčby změní natolik, že na ni imatinib nefunguje. Vývoj inhibitorů druhé generace pomohl, ale leckdy jen částečně. Rezistence k těmto inhibitorům je i nadále klinicky velmi významným problémem.

Hledáme tedy jiné cesty, jak problém vyřešit. Jednou z nich je, zdá se, zasáhnout jinou kinázu v buňce – v našem případě kasein kinázy 2 neboli CK2. CK2 samotná není schopna leukémii způsobit, víme ale, že dokáže fungovat v pozadí a vytvořit takzvaný dependentní fenotyp. Rakovina by bez CK2 nefungovala, ale CK2 se zároveň nedá označit za jejího hlavního strůjce.

Vytvořili jsme pár buněčných linií, které byly rezistentní k inhibitorům BCR-ABL, a zkoušeli, zda a jak moc jim ublíží, když inhibujeme CK2. Ukázalo se, že poměrně dost – a co více, inhibice CK2 vedla k tomu, že se tyto „rezistentní“ buňky opět staly citlivými na předtím nefungující léčiva.

Jelikož inhibitor CK2 – silmitasertib – je již klinicky schválen pro použití u jiných druhů rakovin, mohlo by být jeho nasazení na léčbu chronické myeloidní leukémie jednodušší, než to v případě nových léčiv obvykle bývá. 

Mitrovský O. et al.: Plos One, 2023, DOI: 10.1371/journal.pone.0284876

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína

O autorovi

Adam Obr

Mgr. Adam Obr, Ph.D., (*1988) vystudoval buněčnou biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Profesně nádorový biolog, který se v současné době zabývá imunoterapií leukémií, ale ve volném čase vrtá do problémů okolo výživy a sportu. Má dvě děti, vzpírá a hraje na bicí.
Obr Adam

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...