Jak podpořit vznik přírodě blízkého lesa

ad Vesmír 102, 236, 2023/4

Článek jsem si se zájmem přečetl a chtěl bych v této souvislosti poprosit či navrhnout, zda byste na toto téma mohli zaměřit některé z budoucích čísel Vesmíru. Téma přístupu k lesům v národních parcích totiž znovu ožívá, a to nejen kvůli požáru v národním parku České Švýcarsko, ale také kvůli plánovanému vyhlášení národního parku Křivoklátsko.

Oproti roku 2011 se však debata v tomto směru poněkud posunula. Tématem už nejsou vysokohorské smrčiny, kde je situace celkem jasná (smrkové porosty sem přirozeně patří, a proto dává smysl je ponechat přirozenému vývoji). Mnohem spíše jde o otázku, jak nakládat se smrkovými monokulturami v nižších a středních polohách, v nichž by podle standardního modelu lesních vegetačních stupňů měl přirozeně růst smíšený les.

Vedení NP Šumava bývá často kritizováno za to, že od roku 2014 přestalo ve smrkových porostech provádět podsadby jedle a buku. Pranýřována bývá také praxe, kdy NP Šumava převádí pokůrovcové holiny rovnou do bezzásahového režimu. Asi nejhlasitějším kritikem současného vedení parku je bývalý fořt a inspektor NP Šumava Petr Ješátko, který přesvědčivě vysvětluje, že „na holinách ponechaných samovolnému vývoji nevyroste nic jiného než další smrková monokultura“.

Zásadní otázka podle mého názoru zní: Jak přeměnit smrkovou monokulturu na přírodě blízký les? A případně: Lze smrkovou monokulturu přeměnit na přírodě blízký les tím, že ji převedeme do bezzásahového režimu?

V médiích se toto téma sice moc neobjevuje, ale o to zuřivěji se o něm diskutuje na sociálních sítích. A myslím, že je nejvyšší čas, aby o tom znovu začali veřejně diskutovat skuteční odborníci.

Vítězslav Lamač, Náměšť na Hané

Redakce: Děkujeme za zajímavý námět. Vztah člověka a krajiny je určitě téma, kterému se ve Vesmíru chceme v brzké době věnovat. S oslovenými autory dohodneme takové tematické zaměření, aby se dotklo vámi naznačených otázek. 

O významu otazníku

Otazník je nejdůležitější interpunkční znaménko. Je skrytým průvodcem zvídavosti, vtělené do otázek, formulovaných před vznikem kteréhokoliv výzkumu či libovolného článku v tomto časopisu, který dosažené vědomosti popularizuje. V redakci Vesmíru ctíme heslo „neexistují špatné otázky, pouze špatné odpovědi“. Uznáte-li to vhodné, ptejte se naším prostřednictvím odborníků na cokoliv, co vás zajímá, a výsledky hledejte v rubrice „Odpověď na každou otázku“. V tomto čísle na s. 374 a 449. Ve Vesmíru nás zajímá, co vás zajímá. Už 152 let.