Aktuální číslo:

Měsíční rodeo

| 10. 7. 2023

| Vesmír 102, 374, 2023/7

Je mi 35 let a pamatuji si, že jsem ve věku asi 13 či 14 let v noci pozorovala úplněk. Jsem si jistá, že tmavá skvrna, která je na Měsíci v pravé části nahoře, byla o dost níž, na hodinách jakoby na pětce. Je možné, že se Měsíc za těch 20 let pootočil? Nebo snad celá planeta Země?

ptá se Lucie Vopálková, Libiš

Vliv na prostorové uspořádání pozorovatelného měsíčního kotouče má i efekt zvaný librace. Jde o pomalé kývavé pohyby Měsíce, díky nimž vidíme přes 50 % povrchu naší oběžnice. Příčin libračních pohybů je hned několik. První souvisí se skutečností, že oběžná dráha Měsíce kolem Země není přesně kruhová, ale mírně eliptická. Měsíc se díky tomu pohybuje v přízemí kolem Země o něco rychleji než v odzemí. Rychlost rotace Měsíce ovšem zůstává stejná. Rotace se tedy někdy oproti oběhu trochu opozdí nebo naopak předběhne a my můžeme střídavě nahlédnout až o 6,3 stupně za východní nebo západní okraj přivrácené strany. Díky tomu, že k této libraci přispívá i tzv. evekce (změny v přitažlivosti Slunce způsobené měnící se vzdáleností Měsíc–Slunce) a další poruchy, dosahuje librace v délce hodnoty až 7,9°. Druhá příčina významného natáčení našeho kosmického souseda spočívá v tom, že oběžná rovina Měsíce kolem Země svírá s ekliptikou (oběžnou rovinou Země kolem Slunce) úhel 5,1°. Následkem toho k nám Měsíc střídavě natáčí svůj severní nebo jižní pól.

Snímek Pavel Gabzdyl

Tak předně. Měsíc je (z geologického hlediska) už dávno mrtvým tělesem. Stáří i těch nejmladších, pouhýma očima ze Země rozlišitelných útvarů měříme v desítkách milionů let. Stáří lávových výlevů, které jsou zodpovědné za tmavá měsíční moře, je ještě větší. Ty nejmladší z nich vznikly před asi dvěma miliardami let. Měsíc je tedy po celou dobu existence druhu Homo sapiens stejný. Jen dinosauři, kteří by se opravdu pozorně podívali na měsíční kotouč, by zjistili, že před 85 miliony lety se na něm objevila jedna malá světlá skvrna navíc – kráter Tycho.

Nyní vidíte 28 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup

Jsem návštěvník

Chci si přečíst celé číslo

Přihlásit →

Odemknout článek (33 Kč) →

Odemknout číslo 2023/7 (84 Kč) →

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

RUBRIKA: Odpověď na každou otázku

O autorovi

Pavel Gabzdyl

Pavel Gabzdyl (*1974) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě MU v Brně. Jeho celoživotní vášní je Měsíc, o kterém napsal řadu úspěšných publikací. Od roku 200 působí na Hvězdárně a planetáriu v Brně a spolupracuje s Ústavem teoretické fyziky a astrofyziky MU v Brně, kde se podílí na výuce.

články autora