Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě

Jako jediná z českých sbírkotvorných institucí je havlíčkobrodská galerie úzce zaměřená na moderní českou knižní ilustraci, kresbu a grafiku. Impulzem k akvizičnímu programu, který vznikl krátce po jejím založení v roce 1965, se staly fondy z výtvarných soutěží pořádaných v rámci festivalu humoru a satiry Haškova Lipnice, zároveň ale také potřeba navázat na výstavní činnost Síně knižní kultury při Východočeském nakladatelství v Havlíčkově Brodě.¹⁾

Jaroslav Šerých (1928–2014), Josef Hora: Šetřte láskou – Domov (Odeon, Praha 1984), nedatováno, kombinovaná technika, papír, 38 × 53,5 cm.

Snímek GVUHB

Právě tyto fondy vytvořily základ dnes nejpočetnější sbírkové skupiny – ilustrace. Ta zachycuje vývoj tohoto specifického druhu výtvarného umění v kresbě a grafice, v malbě, koláži a různých kombinovaných technikách od vzniku republiky po současnost. Zastoupeny jsou tu přední osobnosti všech generačních vrstev. Josef Lada, Cyrila Bouda, Zdeněk Burian, Josef Čapek, Karel Svolinský, František Tichý nebo Václav Karel, dále Jiří Trnka a Kamil Lhoták, kteří se spolu s některými vrstevníky i mladšími tvůrci výrazně prosadili v liberálnějším ovzduší šedesátých let. Patří k nim Zdeněk Sklenář, Zdenek Seydl, Karel Vaca, Karel Teissig, Adolf Born, Jiří Šalamoun, místní rodák Jaroslav Šerých a řada dalších umělců, jejichž dílo reflektují i jiné fondy galerie. Zvláštní pozornost je ve sbírce věnována různým autorským a generačním přístupům k básnickým skladbám Karla Havlíčka, mezi nimiž zaujímá přední místo rozsáhlý Ladův soubor.

Druhá největší sbírková skupina poskytuje reprezentativní průřez českou grafickou tvorbou od generace Maxe Švabinského a Vojtěcha Preissiga přes okrouhlického rodáka Jana Zrzavého a jiné členy symbolistního uskupení Sursum, krajinářské i sociální křídlo Umělecké besedy, zástupce válečných skupin, osobnosti šedesátých let, jako Vladimír Boudník, Ladislav Čepelák, Jiří John, Eduard Ovčáček nebo Alena Kučerová, až po výrazné současné grafiky. Zcela výjimečný je obsáhlý konvolut suché jehly a leptů kombinovaných s monotypem, v nichž Bohuslav Reynek zachytil důvěrně známé motivy rodného Petrkova a zároveň vyjádřil svou hlubokou víru. Spolu s desítkou autorových kreseb představují jeden z jeho nejvýznamnějších souborů v našich veřejných sbírkách. Fond kresby vznikal od druhé poloviny šedesátých let nákupy prací Adolfa Borna, Vladimíra Renčína, Jiřího Wintera-Neprakty a dalších aktérů festivalu Haškova Lipnice. Kolekci satiry a karikatury postupně rozšiřovaly akvizice díla Josefa Čapka, Antonína Pelce nebo Adolfa Hoffmeistera; váže se k ní tvorba Bohumila Štěpána a Miroslava Liďáka, Oldřicha Jelínka nebo Karla Nepraše. Formální, obsahová a výrazová škála sbírky je však podstatně širší, a přestože zdaleka neposkytuje ucelený přehled vývoje české kresby, zahrnuje některá jedinečná díla jejích představitelů – Jaroslava Panušky, který pobýval v Lipnici nad Sázavou, Jana Baucha, Věry Janouškové, Jitky Válové, Karla Malicha či Adrieny Šimotové.

Ignác Rohrbach (asi 1691–1747), Úhrovský oltář – figurální detail Boha Otce a Krista na kříži, kolem 1735, lipové dřevo, výška 130 a 213 cm.

Snímek GVUHB

Vedle základní akviziční linie ilustrace– kresba–grafika jsou fondy výběrově rozšiřovány o malbu a plastiku. V rámci této koncepce galerie v loňském roce doplnila stávající soubory havlíčkobrodského rodáka Jana Exnara o Strážce planety, zahrnující obraz s návrhem díla a tři bozzetta z barevné skloviny. Před několika lety získala ke grafikám a kresbám Jiřího Johna, jednoho z klíčových umělců druhé poloviny 20. století, pocházejícího z nedaleké Třeště, mimořádný soubor jeho čtyř obrazů.

Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě.

Snímek Stanislav Vaněk

Zcela ojedinělým sbírkovým předmětem je pozdně barokní sousoší Kalvárie vytvořené Ignácem Rohrbachem pro zámeckou kapli v Úhrově, které galerie po odkoupení zrestaurovala a instalovala ve své stálé expozici.

Adriena Šimotová (1926–2014), Imaginární tvář, 1999, kombinovaná technika, papír, 66 × 42,5 cm.

Snímek GVUHB

V souvislosti s akvizicemi spjatými s Vysočinou námětem či osobností jejich autora je třeba zmínit ještě alespoň dva soubory, které se podařilo získat v nedávné době: kolekci experimentálních fotografií světově uznávaného Jaroslava Rösslera, pocházejícího z blízkého Smilova, a snové fotomontáže staršího ze synů Bohuslava Reynka Daniela.

Bohuslav Reynek (1892–1971), Konec léta, 1958, kolorovaná suchá jehla, ruční papír, 23 × 18,7 cm.

Snímek GVUHB

Oldřich Jelínek (1930), Geroj, 2011, olej, juta na sololitu, 76 × 56,2 cm.

Snímek GVUHB

Galerie sídlí v původně středověkém, renesančně a barokně přestavěném měšťanském stavení v těsném sousedství Havlíčkova domu, kde je dnes situováno Muzeum Vysočiny. Pod vedením Hany Novákové sleduje začínající autory, rozvíjí spolupráci s Klubem ilustrátorů dětské knihy a aktuální dění zároveň reflektuje přehlídkami ilustrační tvorby současných umělců i v návaznosti na Podzimní knižní veletrhy v Havlíčkově Brodě.