i

Aktuální číslo:

2026/9

Téma měsíce:

Evropské hodnoty

Obálka čísla

Monet a smog

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 246, 2023/5

Slavné mistry impresionismu inspirovalo k nejasným konturám jejich obrazů a bledším barvám oblohy silně znečištěné ovzduší. To tvrdí Anna Lea Albrightová z pařížské École Normale Supérieure a Peter Huybers z bostonské Harvard University. Odborníci na atmosférické jevy a klima pořídili fotografie krajiny za různé úrovně znečištění ovzduší a změřili jejich ostrost. U šedesáti obrazů Williama Turnera a osmatřiceti pláten Clauda Moneta stanovili jasnost kontur, kterou porovnali s úrovní znečištění ovzduší v době a místě vzniku malby. Na základě takto získaných dat došli k závěru, že umělci zachytili ve svých dílech nárůst znečištění ovzduší během rychle postupující průmyslové revoluce.

Historici umění někdy vidí příčiny snižující se ostrosti Turnerových a Monetových obrazů ve zhoršení zraku stárnoucích malířů. Albrightová a Huybers nabídli alternativní vysvětlení a vyvolali tím vášnivou diskusi o podstatě malířského impresionismu.

„Impresionismus je často dáván do kontrastu s realismem, ale naše výsledky ukazují, že impresionistická díla Turnera a Moneta také zachycují určitou realitu. Konkrétně se zdá, že Turner a Monet realisticky ztvárnili průchod slunečního světla kouřem a oblačností,“ vysvětloval Huybers v rozhovoru pro Washington Post.

Studie vyvolala tvrdou kritiku historiků umění, kteří například namítají, že Monetovy slavné obrazy leknínů mají nejasné kontury, i když vznikaly v čistém ovzduší venkova osmdesát kilometrů od Paříže. To podle nich dokazuje, že Monetovi nešlo o zachycení reality, ale že to byl umělecký záměr. S tím však Albrightová a Huybers nemají problém. Jsou přesvědčeni, že znečištěné ovzduší vysvětluje snížený kontrast Turnerových a Monetových obrazů jen zčásti a umělce mohl smog inspirovat k novému stylu malby.

Albright A. L., Huybers P.: PNAS, 2023, DOI: 10.1073/pnas.2219118120

Ke stažení

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Ústavní hodnoty v poválečné Evropě

Ústavní hodnoty v poválečné Evropě uzamčeno

Jiří Přibáň  |  31. 8. 2026
Zdánlivá hodnotová neutralita a formální legalita může ve skutečnosti prosazovat i nejobludnější ideologické představy a nejzvrácenější politické...
Optimalizace v prášku

Optimalizace v prášku uzamčeno

Adam Obr  |  31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...
Komunikace v digitální pasti

Komunikace v digitální pasti

Jitka Lindová, Věra Piller  |  31. 8. 2026
Během jediné generace se online komunikace stala jednou z hlavních forem každodenního sociálního kontaktu, včetně komunikace dětí a dospívajících....