i

Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Monet a smog

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 246, 2023/5

Slavné mistry impresionismu inspirovalo k nejasným konturám jejich obrazů a bledším barvám oblohy silně znečištěné ovzduší. To tvrdí Anna Lea Albrightová z pařížské École Normale Supérieure a Peter Huybers z bostonské Harvard University. Odborníci na atmosférické jevy a klima pořídili fotografie krajiny za různé úrovně znečištění ovzduší a změřili jejich ostrost. U šedesáti obrazů Williama Turnera a osmatřiceti pláten Clauda Moneta stanovili jasnost kontur, kterou porovnali s úrovní znečištění ovzduší v době a místě vzniku malby. Na základě takto získaných dat došli k závěru, že umělci zachytili ve svých dílech nárůst znečištění ovzduší během rychle postupující průmyslové revoluce.

Historici umění někdy vidí příčiny snižující se ostrosti Turnerových a Monetových obrazů ve zhoršení zraku stárnoucích malířů. Albrightová a Huybers nabídli alternativní vysvětlení a vyvolali tím vášnivou diskusi o podstatě malířského impresionismu.

„Impresionismus je často dáván do kontrastu s realismem, ale naše výsledky ukazují, že impresionistická díla Turnera a Moneta také zachycují určitou realitu. Konkrétně se zdá, že Turner a Monet realisticky ztvárnili průchod slunečního světla kouřem a oblačností,“ vysvětloval Huybers v rozhovoru pro Washington Post.

Studie vyvolala tvrdou kritiku historiků umění, kteří například namítají, že Monetovy slavné obrazy leknínů mají nejasné kontury, i když vznikaly v čistém ovzduší venkova osmdesát kilometrů od Paříže. To podle nich dokazuje, že Monetovi nešlo o zachycení reality, ale že to byl umělecký záměr. S tím však Albrightová a Huybers nemají problém. Jsou přesvědčeni, že znečištěné ovzduší vysvětluje snížený kontrast Turnerových a Monetových obrazů jen zčásti a umělce mohl smog inspirovat k novému stylu malby.

Albright A. L., Huybers P.: PNAS, 2023, DOI: 10.1073/pnas.2219118120

Ke stažení

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...