i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Monet a smog

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 246, 2023/5

Slavné mistry impresionismu inspirovalo k nejasným konturám jejich obrazů a bledším barvám oblohy silně znečištěné ovzduší. To tvrdí Anna Lea Albrightová z pařížské École Normale Supérieure a Peter Huybers z bostonské Harvard University. Odborníci na atmosférické jevy a klima pořídili fotografie krajiny za různé úrovně znečištění ovzduší a změřili jejich ostrost. U šedesáti obrazů Williama Turnera a osmatřiceti pláten Clauda Moneta stanovili jasnost kontur, kterou porovnali s úrovní znečištění ovzduší v době a místě vzniku malby. Na základě takto získaných dat došli k závěru, že umělci zachytili ve svých dílech nárůst znečištění ovzduší během rychle postupující průmyslové revoluce.

Historici umění někdy vidí příčiny snižující se ostrosti Turnerových a Monetových obrazů ve zhoršení zraku stárnoucích malířů. Albrightová a Huybers nabídli alternativní vysvětlení a vyvolali tím vášnivou diskusi o podstatě malířského impresionismu.

„Impresionismus je často dáván do kontrastu s realismem, ale naše výsledky ukazují, že impresionistická díla Turnera a Moneta také zachycují určitou realitu. Konkrétně se zdá, že Turner a Monet realisticky ztvárnili průchod slunečního světla kouřem a oblačností,“ vysvětloval Huybers v rozhovoru pro Washington Post.

Studie vyvolala tvrdou kritiku historiků umění, kteří například namítají, že Monetovy slavné obrazy leknínů mají nejasné kontury, i když vznikaly v čistém ovzduší venkova osmdesát kilometrů od Paříže. To podle nich dokazuje, že Monetovi nešlo o zachycení reality, ale že to byl umělecký záměr. S tím však Albrightová a Huybers nemají problém. Jsou přesvědčeni, že znečištěné ovzduší vysvětluje snížený kontrast Turnerových a Monetových obrazů jen zčásti a umělce mohl smog inspirovat k novému stylu malby.

Albright A. L., Huybers P.: PNAS, 2023, DOI: 10.1073/pnas.2219118120

Ke stažení

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...