i

Aktuální číslo:

2023/5

Téma měsíce:

Adaptace

Obálka čísla

Granty ERC: to tu ještě nebylo

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 250, 2023/5

Za posledních šestnáct let získali vědci působící v českých výzkumných institucích celkem osm pokročilých (advanced) grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Letos k nim přibyly čtyři další. Až čas ukáže, zda jde o počátek pozitivního trendu, nebo o výjimku.

Dva z nově udělených grantů získali bratři Tomáš a Pavel Jungwirthovi. Tomáš získal pokročilý grant ERC už podruhé, nyní s projektem ALTERMAG. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR bude zkoumat vlastnosti altermagnetů. Ty kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů (o nich rozhovor: Vesmír 95, 628, 2016/11) a zároveň mají vlastnosti, které nenabízí žádná ze dvou tradičních magnetických tříd. „Pomůžeme otevřít nové směry výzkumu a vývoje ve spinové fyzice, nanoelektronice a optoelektronice,“ říká. Altermagnety by mohly najít využití např. v ultrarychlých digitálních pamětech a v součástkách kombinujících logické operace a ukládání dat.

Pavel Jungwirth bude v projektu Q‑SCALING v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR hledat způsob, jak co nejpřesněji modelovat působení iontů v biologickém prostředí (např. iontů vápníku při řízení srdeční činnosti). Doufá, že nová metoda pomůže vědcům na celém světě a urychlí např. vývoj nových léčiv. „Neděláme objev. Děláme nový a lepší nástroj ke správnému popisu biologických procesů řízených ionty,“ vysvětluje. (O modelování interakce iontů s biologickými systémy: Vesmír 95, 502, 2016/9, rozhovor: Vesmír 99, 328, 2020/6.)

Třetí z grantů získal Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, který se dlouhodobě zabývá analýzou lipidů a jejich využitím pro diagnostiku rakoviny. Se svým týmem mimo jiné vyvinul novou metodu pro diagnostiku nádorů slinivky břišní. V projektu ONCOLIPID bude zkoumat vztah mezi chybami v regulaci lipidů v krvi a nádorovým bujením, což by mohlo vedle lepší diagnostiky vést i k pokrokům v léčbě.

Josef Šivic z institutu CIIRC Českého vysokého učení technického v Praze uspěl s projektem FRONTIER. Bude vyvíjet novou generaci velkých neuronových modelů pro stroje, které fungují v dynamickém 3D světě a interagují s okolním prostředím. Projekt spojuje počítačové vidění, strojové učení a robotiku. Cílem je vývoj neurální architektury, která kombinuje rozsáhlé neuronové sítě s učícími se fyzikálními simulačními komponenty.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Evoluční adaptace

Evoluční adaptace

Jan Toman  |  2. 5. 2023
Adaptaci můžeme zařadit mezi centrální pojmy evoluční biologie. Stejně jako všechny zdánlivě jednoduché koncepty ovšem skrývá netušenou hloubku....
Metabolická flexibilita

Metabolická flexibilita uzamčeno

Jan Gojda, Michal Anděl  |  2. 5. 2023
Lidský organismus je adaptován na měnící se dostupnost a potřebu energetických substrátů.
Komu patří kultura?

Komu patří kultura?

Jaroslav Jiřík, Martin Soukup  |  2. 5. 2023
Získávání exotických předmětů, artefaktů či lidských ostatků bývalo mezi evropskými cestovateli, vědci a muzei běžné. Dnes narůstá snaha narovnat...