i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Granty ERC: to tu ještě nebylo

 |  2. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 250, 2023/5

Za posledních šestnáct let získali vědci působící v českých výzkumných institucích celkem osm pokročilých (advanced) grantů Evropské výzkumné rady (ERC). Letos k nim přibyly čtyři další. Až čas ukáže, zda jde o počátek pozitivního trendu, nebo o výjimku.

Dva z nově udělených grantů získali bratři Tomáš a Pavel Jungwirthovi. Tomáš získal pokročilý grant ERC už podruhé, nyní s projektem ALTERMAG. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR bude zkoumat vlastnosti altermagnetů. Ty kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů (o nich rozhovor: Vesmír 95, 628, 2016/11) a zároveň mají vlastnosti, které nenabízí žádná ze dvou tradičních magnetických tříd. „Pomůžeme otevřít nové směry výzkumu a vývoje ve spinové fyzice, nanoelektronice a optoelektronice,“ říká. Altermagnety by mohly najít využití např. v ultrarychlých digitálních pamětech a v součástkách kombinujících logické operace a ukládání dat.

Pavel Jungwirth bude v projektu Q‑SCALING v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR hledat způsob, jak co nejpřesněji modelovat působení iontů v biologickém prostředí (např. iontů vápníku při řízení srdeční činnosti). Doufá, že nová metoda pomůže vědcům na celém světě a urychlí např. vývoj nových léčiv. „Neděláme objev. Děláme nový a lepší nástroj ke správnému popisu biologických procesů řízených ionty,“ vysvětluje. (O modelování interakce iontů s biologickými systémy: Vesmír 95, 502, 2016/9, rozhovor: Vesmír 99, 328, 2020/6.)

Třetí z grantů získal Michal Holčapek z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice, který se dlouhodobě zabývá analýzou lipidů a jejich využitím pro diagnostiku rakoviny. Se svým týmem mimo jiné vyvinul novou metodu pro diagnostiku nádorů slinivky břišní. V projektu ONCOLIPID bude zkoumat vztah mezi chybami v regulaci lipidů v krvi a nádorovým bujením, což by mohlo vedle lepší diagnostiky vést i k pokrokům v léčbě.

Josef Šivic z institutu CIIRC Českého vysokého učení technického v Praze uspěl s projektem FRONTIER. Bude vyvíjet novou generaci velkých neuronových modelů pro stroje, které fungují v dynamickém 3D světě a interagují s okolním prostředím. Projekt spojuje počítačové vidění, strojové učení a robotiku. Cílem je vývoj neurální architektury, která kombinuje rozsáhlé neuronové sítě s učícími se fyzikálními simulačními komponenty.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracoval jako vědecký novinář (ABC, Český rozhlas, TÝDEN, iHNed.cz), na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Věnuje se popularizaci vědy, spolupracuje s Učenou společností České republiky. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Optimalizace v prášku

Optimalizace v prášku

Adam Obr  |  31. 8. 2026
Tomu pokušení rozumím. Taky mám rád elegantní zkratky. Problém je, že při současném množství informací, které má průměrný člověk na dosah ruky, je...
Počátky evropského pojetí svobody

Počátky evropského pojetí svobody

Jan Turek  |  31. 8. 2026
Pro Evropany je charakteristická touha po individuální svobodě, nezávislosti a originalitě myšlení. Mohlo by se zdát, že tyto vlastnosti Evropané...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...