Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Psaná a mluvená podoba slov*a

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 236, 2023/4

Vývoj společnosti se odráží v jazyce a občas nasvítí nesamozřejmý vztah mezi jeho psanou a mluvenou podobou. Respekt nedávno psal, že kdysi „byl*a Sam Smith1) […] napaden*a a zbit*a“. Jak to přečíst? V audioverzi článku bylo k slyšení, že „byl byla Sam Smith […] napaden napadena a zbit zbita“. Posluchačka se pak na twitteru ptala: „Neexistuje v češtině nějaký přirozenější způsob, jak mluvit o nebinární osobě […]?“ Odhaduji, že přirozenější tu znamená takový, kdy si psaná a mluvená forma odpovídají jedna ku jedné. Je ale takový požadavek oprávněný?

Není. Psaný mód jazyka nepochybně vznikl jako způsob záznamu toho mluveného, už dávno ale není jen jím. Za ty věky, co ho používáme, se zčásti osamostatnil a dává smysl přistupovat k němu jako k autonomnímu znakovému systému s vlastním, přímým vztahem ke světu, jak by jistě potvrdil i kolega Jacques Derrida. Psaný a mluvený jazyk se v naprosté většině překrývají. Je to pohodlné, průhledné. Očekávání, že budou lícovat stoprocentně, je ale nutně nenaplnitelné. Leckde úplně nekorespondují. Vadí to? U hvězdičky asi kdekomu ano, ale je hromada podobných případů, které běžně nikoho netrápí.

Jak zvukově odlišíme popisné označení černý most, na jeho základě pojmenovaný Černý most a u něj vzniklou pražskou čtvrť Černý Most? Je slyšet, jestli je něco mediálně-politické (týkající se médií a politiky), nebo mediálněpolitické (týkající se mediální politiky)? Jak poznat, jestli pauza odpovídá čárce, středníku, tečce, odstavci…? Jak „říct“ uvozovky? Zápisy ne/odpovídající nebo (ne)odpovídající jsou úsporné, ale nemají přímý zvukový protějšek. Rozdíl mezi pikánímpykáním je v realitě a v písmenech, ale v hláskách ne. I toho [žaka deridu] obvykle zapisujeme jako Jacquese Derridu. V řeči skloňujeme „pána“, v písmu „muže“, přesto víme, že jde o tutéž osobu.

Proč se tedy nad tím vším málokdo pozastavuje, zatímco zápis byl*a napaden*a zdvihá obočí? Hvězdičkový zápis je nový, kdežto ostatní typy jsou s námi dekády nebo staletí. Pak je ale fér přiznat si pravou příčinu nelibosti – není to žádný inherentní jazykový problém, nýbrž stará známá neznámost. Jazyk se s ní vyrovnává jednoduše – časem. Ostatně objevování hvězd i hvězdiček je odpradávna jednou z nepopiratelných známek vývoje lidské společnosti.

Poznámky

1) Anglický hudebník s nebinární identitou – cítí se být stejně tak mužem, jako ženou.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Ondřej Dufek

PhDr. Ondřej Dufek, Ph.D., (*1986) vystudoval žurnalistiku, mediální studia a bohemistiku. Pracuje jako koordinátor komunikace na Filozofické fakultě UK, předtím dlouhá léta působil v Ústavu pro jazyk český AV ČR včetně jeho jazykové poradny. Zabývá se sociolingvistikou a analýzou diskurzu s využitím jazykových korpusů; zajímá ho, jak se k jazyku vztahují jeho uživatelé a co se jazykem dělá ve společnosti. Je tichým společníkem twitterového účtu @lingvojazyce. Oceňuje architekturu a pivo.

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...