i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Obřadní písmo Šuejů a jeho každodennost

 |  3. 4. 2023
 |  Vesmír 102, 228, 2023/4

Unikátní písmo Šuejů, málo známé národnostní menšiny z jihozápadní Číny, používají tamní obřadníci při pohřbech, léčení a dalších společenských rituálech. Snaha státu o ochranu šuejského kulturního dědictví jeho muzeumifikací a folklorizací, které slouží hlavně akademickému výzkumu a turistickému průmyslu, však paradoxně může uspíšit postupný zánik písma. Tím, že jej vytrhne z každodenního života jeho uživatelů.

Před nedávným příchodem vysokorychlostních železnic zabrala jízda zeleným courákem přes hornatý čínský jihozápad značný čas. Přímá cesta ze sečuánské metropole Čcheng-tu do Kuej-jangu, správního sídla provincie Kuej-čou, trvala čtyřiadvacet hodin. Krajina za oknem se měnila jen plíživě. Staré vrzající vozy pomalu opustily Čchengtuskou pánev a vjely do pohoří Wu-meng, za nímž už začala převládat typická kuejčouská krajina. Nekonečný les vápencových homolí, pokrytý zamotaným zeleným porostem, který jen tu a tam ustoupil, aby odkryl vsi a města, jež vypadala jako kompletně odlitá z betonu. Levný stavební materiál nahradil původní dřevo. Symbolizoval příchod velebeného ekonomického pokroku i do jedné z nejchudších čínských provincií. Železnice nezřídka a poměrně netypicky vedla po hřbetu krajiny. Když se na trati míjely dva vlaky, pohled do oken toho druhého připomínal letní kino se starou analogovou promítačkou a kotoučovým filmem – jen jednotlivá okénka na sebe nenavazovala. V každém z nich probíhal samostatný malý příběh jeho spících, hodujících, karty hrajících, klábosících či jen tak nepřítomně zírajících obyvatel.

Kuej-jang po půlnočním příjezdu vlaku opět potvrdil mou letitou zkušenost, že je daleko méně otevřen cestovatelům zpoza hranic Číny. I to může být jeden z důvodů, proč kultura místní menšinové národnosti Šuej zůstala na okraji zájmu západní antropologie. Po odmítnutí v deseti hotelech různých kvalit mi nezbylo než přečkat noc venku. Na ztichlých, prázdných ulicích se mé kroky mísily s cupitáním dam z místní dominantní menšinové národnosti Miao, oblečených do původních krojů. S hotely měly stejný problém jako já – dílem z finančních důvodů, ale i proto, že jako obyvatelky místních hor jsou ve městech také napůl cizinkami. Po denním prodeji rukodělných výrobků, kterými si přivydělávají na živobytí vedle sezonní zemědělské práce na venkově, přečkávají noc především v místech, kam nesahají kamery či pohledy místních městských dohlížitelů na veřejný pořádek.

Nyní vidíte 17 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie

O autorovi

Jan Karlach

Mgr. Jan Karlach, Ph.D., (*1983) působí jako vědecký pracovník Orientálního ústavu, sociální antropolog se zaměřením na jihozápadní Čínu. Ve své práci se zabývá především kosmologiemi etnik menšinové národnosti I – především Nuosuů z Liang‑šanu – a jejich interakcemi s formami modernity a modernizace, které prosazuje čínský stát. Tento článek je výstupem prémie AV ČR Lumina quaeruntur a výzkumné platformy OÚ AV ČR Power and Strategies of Social and Political Order (jan@karlach.net).
Karlach Jan

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...