Konvekce v porézních prostředích a solné mnohoúhelníky
| 3. 4. 2023 | Vesmír 102, 189, 2023/4
Podobné přírodní vzory spontánně vznikají tam, kde rychlost odpařování vody z půdy výrazně převyšuje rychlost srážek. Záhadou vyžadující vysvětlení je, proč jsou pozoruhodně podobné navzdory místním rozdílům v geologii, chemismu soli a složení podloží. Průměr mnohoúhelníků často bývá 1 až 2 metry. Z matematického modelu plyne, že v důsledku odpařování vznikají konvekční buňky. Uvnitř každé konvekční buňky voda s nízkou salinitou proudí vzhůru a solná krusta roste pomaleji. Na hranicích buňky proudí vzhůru do krusty vyšší tok soli a rychle rostou úzké hřebeny vytvářející polygonální síťě.
Jana Lasser et al.: Phys. Rev. X, 2023, DOI: 10.1103/PhysRevX.13.011025
Ke stažení
článek ve formátu pdf [440,15 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Lidské ucho v počítači 
Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček | 3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln
Ondřej Zelenka | 3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu
Jan Kyselý, Ondřej Lhotka | 3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...
















