Konvekce v porézních prostředích a solné mnohoúhelníky
| 3. 4. 2023 | Vesmír 102, 189, 2023/4
Podobné přírodní vzory spontánně vznikají tam, kde rychlost odpařování vody z půdy výrazně převyšuje rychlost srážek. Záhadou vyžadující vysvětlení je, proč jsou pozoruhodně podobné navzdory místním rozdílům v geologii, chemismu soli a složení podloží. Průměr mnohoúhelníků často bývá 1 až 2 metry. Z matematického modelu plyne, že v důsledku odpařování vznikají konvekční buňky. Uvnitř každé konvekční buňky voda s nízkou salinitou proudí vzhůru a solná krusta roste pomaleji. Na hranicích buňky proudí vzhůru do krusty vyšší tok soli a rychle rostou úzké hřebeny vytvářející polygonální síťě.
Jana Lasser et al.: Phys. Rev. X, 2023, DOI: 10.1103/PhysRevX.13.011025
Ke stažení
článek ve formátu pdf [440,15 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...