Konvekce v porézních prostředích a solné mnohoúhelníky
| 3. 4. 2023 | Vesmír 102, 189, 2023/4
Podobné přírodní vzory spontánně vznikají tam, kde rychlost odpařování vody z půdy výrazně převyšuje rychlost srážek. Záhadou vyžadující vysvětlení je, proč jsou pozoruhodně podobné navzdory místním rozdílům v geologii, chemismu soli a složení podloží. Průměr mnohoúhelníků často bývá 1 až 2 metry. Z matematického modelu plyne, že v důsledku odpařování vznikají konvekční buňky. Uvnitř každé konvekční buňky voda s nízkou salinitou proudí vzhůru a solná krusta roste pomaleji. Na hranicích buňky proudí vzhůru do krusty vyšší tok soli a rychle rostou úzké hřebeny vytvářející polygonální síťě.
Jana Lasser et al.: Phys. Rev. X, 2023, DOI: 10.1103/PhysRevX.13.011025
Ke stažení
článek ve formátu pdf [440,15 kB]
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Deštné lesy v Antarktidě
Jiří Kvaček, Alexandra Chernomorets | 30. 3. 2026
Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru? 
Iva Hůnová, Libor Elleder | 30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Víme. Ale chceme?
Radmila Dytrtová, Jana Jaklová Dytrtová | 30. 3. 2026
Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...