i
Palaeoloxodon antiquus
| 6. 3. 2023 | Vesmír 102, 129, 2023/3
Občasný výskyt kosterních pozůstatků „slonů s přímými kly“ spolu s kamennými nástroji vedl ke spekulacím, zda hominini tyto největší suchozemské savce (s odhadovanou hmotností až 13 tun a výškou až 4 metrů) lovili anebo zda jen hodovali na mršinách. Pozůstatky nalezené v jezerních nánosech Neumark Nord (10 km od Halle), staré 125 000 let, svědčí o tom, že neandertálci tyto slony také lovili po dobu mnoha desítek generací a také že fungovali v mnohem větších sociálních jednotkách, než se dosud běžně předpokládalo.
Sabine Gaudzinski-Windheuser et al.: Science Advances, 2023, DOI: 10.1126/sciadv.add8186
Ke stažení
článek ve formátu pdf [696,57 kB]
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Nádech–výdech
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Když bahno teče jako ledovec
Petr Brož | 7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví 
Jan D. Bláha | 7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...










