i

Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Kdyby věda byla předvídatelná, nebyla by to věda

 |  6. 3. 2023
 |  Vesmír 102, 134, 2023/3

Erling Norrby byl jako virolog svědkem obrovského pokroku ve vědeckém poznání. Jako člen Nobelova výboru a stálý tajemník Královské švédské akademie věd se setkával s nejoriginálnějšími vědci z oborů, v nichž je udělována Nobelova cena. Nyní se věnuje historii vědy. Rozhovor vznikl při jeho listopadové návštěvě české republiky.1)

Říkal jste mi, že během vaší kariéry se virologie změnila z čistě biologické vědy na vědu molekulární a biochemickou. Jak jste tu postupnou proměnu prožíval?-Byla to vzrušující a v mnoha ohledech zásadní proměna. Peter Medawar kdysi napsal, že věda je umění řešitelného.2) Jsme závislí na tom, jaké máme k dispozici techniky a základní poznatky. A za ta léta, co se věnuji virologii, jsem byl svědkem zavádění jedné techniky za druhou. Zcela změnily naši perspektivu a způsob, jakým jsme vědu dělali, jaké hypotézy jsme mohli formulovat a testovat. Zpočátku to opravdu byla klasická biologie. Mohli jsme pozorovat shlukování červených krvinek působením virů, existovaly hrubé imunologické metody, jako je komplement fixační test a podobně. Ale pak jsme postupně začali chápat, jak jsou viry vystavěny, že mají řadu proteinů. Nastoupily první chemické techniky, purifikace virů, možnost studovat jejich proteiny. Potom přišly fantastické imunologické nástroje. Mohli jsme pracovat s monoklonálními protilátkami, které reagují pouze s jedním proteinem – právem za ně byla v roce 1984 udělena Nobelova cena.

A potom schopnost rychlého čtení a editace dědičné informace v nukleových kyselinách… — To byla neuvěřitelná proměna. Lze ji dobře ilustrovat na zvládnutí pandemie covidu-19. Jak rychle se podařilo identifikovat virus, popsat ho, vyvinout vakcíny… Studium virů má tu výhodu, že jsou to poměrně jednoduché struktury. Dá se relativně snadno zjistit počet jejich proteinů a popsat jejich funkci. Vezměte si virus tabákové mozaiky: má pouze tři geny. A ty mu umožňují parazitovat v buňkách a vytvářet v nich nové kopie viru. Z evolučního hlediska to je geniální úspěch.

Musel jste se ale celý život učit, protože se vše neustále měnilo. — To ano, ale na druhou stranu se řada věcí zjednodušovala. Nikdy jsem se nebránil manuální práci, ale v začátcích jí bylo opravdu hodně. Spousta pipetování, výměna média pro růst buněk… Složky viru jsme oddělovali zónovou centrifugací, a když jsme z centrifugy vyndali plastovou zkumavku, udělali jsme do ní dole díru a počítali jsme kapky – jedna, dvě, tři, čtyři, pět, stop. Dnes už je to historie. Máme úžasné přístroje, stačí zmáčknout tlačítko. Ale bylo hezké si tou manuální prací projít, vtáhlo vás to takříkajíc do děje.

To mi říká mnoho vědců. že si museli třeba sami stavět přístroje, ale právě proto dobře porozuměli tomu, co vlastně měří. — Je to tak. Zmáčknout tlačítko je snadné, ale pokud alespoň trochu nerozumíte tomu, co se uvnitř přístroje odehrává, nemusíte být schopni odhalit chyby. Dalším významným důsledkem technického pokroku je množství parametrů, které můžeme kontrolovat. Včetně využití umělé inteligence, která usnadňuje třídění dat a hledání signálu v nich. Komplexita vědeckých dat se dramaticky zvýšila.

VIDEO: Erling Norrby: A Nobel Prize Perspective on the Nature of Genes (přednáška pro Učenou společnost ČR)

Studoval jste virus spalniček. V mládí jste neuspěl s vývojem vakcíny proti němu, bylo to zklamání? — Je to velmi důležitý virus, jedna z tradičních dětských nemocí spolu s příušnicemi, zarděnkami a planými neštovicemi. Moje generace si tím musela projít. Prodělal jsem těžkou infekci a možná mě to motivovalo k tomu, že jsem se chtěl o tom viru dozvědět víc. Ve své diplomové práci jsem se pokusil vyvinout inaktivovanou vakcínu. Rozpustil jsem lipidovou vrstvu viru, abych získal jeho povrchové proteiny. Ty jsme s kolegy použili k imunizaci. Ukázali jsme, že vznikají protilátky, které blokují biologickou aktivitu viru. Ale nevěděli jsme, že důležité proteiny jsou v obalu dva – a my jsme získali protilátky pouze proti jednomu z nich. Někde se stala chyba a ten druhý jsme rozpustili. Zaznamenali jsme potom jeden případ takzvaných atypických spalniček, který je právě podmíněn předchozí nedokonalou imunizací inaktivovanou vakcínou. Ve stejné době se v USA snažili vyrobit formalínem inaktivovanou vakcínu a narazili na stejný problém s atypickým průběhem spalniček po vakcinaci. Se zápalem plic a dalšími komplikacemi. Takže inaktivovaná vakcína nefungovala správně, ale dozvěděli jsme se díky tomu důležité věci, takže o zklamání bych nemluvil. Brzy potom navíc přišla živá vakcína, kterou vyvinul John Enders se svými spolupracovníky. Ta fungovala dobře a problém byl vyřešen.

Nyní vidíte 23 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy, Virologie
RUBRIKA: Rozhovor

O autorovi

Ondřej Vrtiška

Mgr. Ondřej Vrtiška (*1976) je původním vzděláním biolog se specializací na hydrobiologii (PřF UK), utekl z oborů žurnalistika a kulturní antropologie (obojí FSV UK). Od r. 2001 pracuje jako vědecký novinář, na téma „věda v médiích“ přednáší pro vědce i pro laickou veřejnost. Z úžasu nevycházející pozorovatel memetické vichřice. Občas napíná plachty, občas staví větrolam.
Vrtiška Ondřej

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...