Galerie výtvarného umění v Náchodě

Vyjdeme-li na zámecké návrší nad Náchodem, nemůžeme minout budovu bývalé jízdárny, kde od podzimu 1983 sídlí Galerie výtvarného umění, která od vzniku několikrát změnila svůj název.

Rozlehlý interiér s vestavěnou rampou, po níž lze vystoupit na vnitřní ochoz, je výsledkem náročné adaptace podle projektu Josefa Wagnera, který navrhl i mobiliář.¹⁾ Po dokončení úprav tu instituce, založená r. 1966 jako okresní galerie, konečně našla trvalé pracoviště. Její kořeny ale sahají ještě hlouběji. Podobně jako v jiných městech totiž navázala na činnost někdejší obrazárny – náchodská z r. 1934 patřila k nejstarším v Čechách.

Interiér Galerie výtvarného umění v Náchodě. Snímek Stanislav Vaněk

Fondy, které odtud galerie převzala, daly základ dvěma akvizičním liniím. První dnes tvoří tradičně české umění 19.–21. století orientované zároveň na přední osobnosti širšího regionu. Sbírka, jejíž součástí jsou i autorské kolekce fotografií, obsahuje kvalitní díla romantismu, realismu, moderny a současných tendencí.

Eva Kmentová (1928–1980), Ruce – dvoustranný reliéf – revers, nedatováno (1967), patinovaný bronz, 44 × 41,5 × 5,5 cm.Snímek GVUN

Druhá linie, zaměřená na ruské malířství, kresbu a grafiku 19. a první poloviny 20. století s přesahy do 18. století a naopak do druhé poloviny 20. století, dala vzniknout jedné z nejpočetnějších sbírek ruského umění v České republice.2 Vedle dalších autorů jsou v ní zastoupeny přední osobnosti činné přímo v Rusku, jako Orest Kiprenskij, Vasilij Tropinin, Ivan Šiškin, Ilja Repin nebo Michail Něstěrov. Důležité místo zaujímají ve sbírce emigranti, kteří kromě jiných zemí nacházeli nová působiště především ve Francii a díky organizované, státem financované pomoci i v meziválečném Československu. K prvnímu okruhu patří významný impresionista Konstantin Korovin, neoklasicistní malíř Alexandr Jakovlev nebo autor venkovských motivů a uznávaný portrétista Filip Maljavin, který se dostal do zdejšího povědomí v souvislosti s autorskou pražskou výstavou v r. 1933. Ve Francii pobývali také ve sbírce zastoupení výtvarníci Nikolaj Benois, Jevgenij Berman a další malíři. Z okruhu působícího v naší republice spravuje galerie díla široké veřejnosti známého Grigorije Musatova, Andreje Bělocvětova a Viktora Pivovarova, dále Nikolaje Bakulina, Nikolaje Rodionova, Ilji Šapova a jiných umělců. Součástí sbírky je i soubor ruských ikon. Významnou akvizicí byla zejména kolekce cenných, i když některých silně poškozených ikon získaná v osmdesátých letech společně s jinými díly z Československé akademie věd, v jejímž držení se nacházely díky předchozí činnosti Slovanského ústavu. V těchto souvislostech je nutno dodat, že řada uměleckých děl – a nejen ruské provenience – prošla v posledních dvou dekádách systematickým restaurátorským průzkumem a obnovou.

Václav Girsa (1969), Kočka, 2005, akryl, plátno, 100 × 125 cm.Snímek GVUN

Filip Andrejevič Maljavin (1869–1940), Zimní jitro, 1928, olej, plátno, 55 × 46 cm.Snímek GVUN

Vedle zmíněných fondů sbírky obsahují také tvorbu výtvarníků z Pobaltí, Polska a Bulharska poslední třetiny 20. století.

Díky svým aktivitám se galerie postupně stala uznávaným centrem kulturního života, které si získalo stálý okruh návštěvníků. V době, kdy neměla vlastní prostory, realizovala vedle přednášek a besed, koncertů a večerů poezie množství putovních výstav. Předešlí ředitelé, Jindřich Roubíček a později Jan Kapusta, věnovali mimořádnou pozornost i regionální tvorbě, kterou představovali na každoročních salonech (Náchodský výtvarný podzim s tradicí takřka čtyř desetiletí).

Pravoslav Kotík (1889–1970), Lidé ve městě, 1942, olej, plátno, 65,5 × 50 cm.Snímek GVUN

Neznámý autor (Rusko, 19. století), Madona s dítětem (Bohorodička), olejová tempera, dřevo, 33,9 × 26,7 cm.Snímek GVUN

Aktuální ročník s názvem Náchodská výtvarná zima / Nachod Art Winter organizuje galerie vedená nyní Alexandrem Peroutkou v užším formátu, zato však se zahraniční účasti. Mezinárodní charakter bude mít i letošní Festival akčního umění, připravovaný ve spolupráci s Galerií Ferdinanda Baumanna. Záměrem ředitele je současně pravidelná spolupráce se slezskými institucemi, založená na živém programu – ostatně Náchod leží jen několik kilometrů od hranic s Polskem. Ve svém pojetí se orientuje na mladé umělce, pro něž realizuje rezidenční pobyty, dávající vzniknout site-specific instalacím, a obrací se ke konceptu. Právě k těmto účelům byla v centru města otevřena GVUN Malá, odkazující svým názvem k předchozí existenci Malé výstavní síně na centrálním náchodském náměstí. Pro veřejnost by měla být letos zpřístupněna také knihovna.

Za cenné rady autorka textu děkuje kurátorovi galerie Davidu Chaloupkovi.