Neuron se mění v nadaci

Už čtrnáct let získávají výrazné osobnosti české vědy napříč generacemi Ceny Neuron. Letos poprvé je neuděloval nadační fond, ale nadace. Založili ji Monika Vondráková, která před lety stála u zrodu nadačního fondu, a mecenáši, kteří spolu s dalšími partnery dosud fond financovali: Dalibor Dědek, Eduard Kučera, Libor Winkler, Václav Dejčmar, Ondřej Bartoš a Jaroslav Řasa. Ti se zavázali k finanční podpoře, která umožní dlouhodobou existenci nadace.

Cílem je zajistit dlouhodobou budoucnost Neuronu, postupně budované nadační jmění má zajistit jeho stabilitu a nezávislost. Nadace bude využívat výnosy z tohoto jmění. „Bude stát na pevných finančních i organizačních základech, aby mohla kontinuálně podporovat českou vědu i v době, kdy už tady jako zakladatelé nebudeme,“ vysvětluje ředitelka nadace Monika Vondráková. První nepřehlédnutelný dar nadaci poskytl zakladatel a spolumajitel skupiny Jablotron, který do nadačního jmění Neuronu vložil 100 milionů korun.

Nejvyšší ocenění, Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě, letos získal chemik František Švec. Vědecká rada Neuronu ocenila jeho zásluhu na vývoji pokročilých porézních polymerů a jejich aplikaci v analytické chemii a separační vědě. Ve svém výzkumu zkombinoval znalosti polymerní a analytické chemie, jím vyvinuté porézní materiály využívají chemici napříč obory. Po revoluci ve svých padesáti letech odešel do USA, nejprve na Cornellovu univerzitu, poté na Kalifornskou univerzitu v Berkeley. Po třiceti letech se vrátil zpátky do Česka, nyní působí na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Cenu Neuron 2023 za celoživotní přínos vědě získal František Švec, autor pokročilých polymerních materiálů pro analytickou chemii a katalýzu.

Ze sedmi Cen Neuron pro nadějné vědce letos čtyři získaly ženy. Není to důsledek kvót nebo genderového vyvažování – vědecká rada se řídila striktně odbornými kritérii. Je to snad signál, že znevýhodnění žen ve vědě se pomalu, ale přece daří zmenšovat a mladší generace žen už má lepší podmínky a rovnější šance než dříve.

V oboru medicína cenu získala Kateřina Rohlenová z Biotechnologického ústavu AV ČR. Zabývá se metabolismem nádorových buněk a jejich komunikací s buňkami zdravými. Je držitelkou startovacího grantu ERC. V oboru computer science byla oceněna Zuzana Kúkelová, odbornice na počítačové vidění z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (viz rozhovor). Cenu v oboru společenských věd obdržela psycholožka Sylvie Graf z Psychologického ústavu AV ČR a Bernské univerzity za studium společenských interakcí, konfliktů, předsudků a diskriminací. Cenu za matematiku získala Lenka Slavíková z MFF UK, která se zabývá funkcionální analýzou.

Manželé Kateřina a Jakub Rohlenovi z Biotechnologického ústavu AV ČR obdrželi nezávisle na sobě prestižní vědecká ocenění. Kateřina získala Cenu Neuron, Jakub cenu předsedy GA ČR .

Snímek Nadace Neuron

V biologických oborech uspěl Martin Schwarzer z Mikrobiologického ústavu AV ČR. Věnuje se výzkumu vlivu bakterií na růst savčích mláďat. Za chemii byl oceněn Tomáš Slanina z ÚOCHB AV ČR, jehož výzkum podpořený startovacím grantem ERC se týká fotochemických procesů využitelných např. pro ukládání sluneční energie do chemických vazeb. Martin Kozák z MFF UK si odnesl cenu za fyziku. Využívá attosekundové laserové pulsy ke studiu elektronů (viz jeho článek: Vesmír 101, 556, 2022/9), což je výzkumná oblast oceněná letos Nobelovou cenou. I on získal startovací grant ERC.

Cenu za propojení vědy a byznysu získala pardubická spin-off firma Lipidica (Michal Holčapek, Ondřej Peterka, Zdeněk Jirsa), která vyvíjí diagnostickou metodu pro včasné zachycení rakoviny slinivky (Vesmír 102, 311, 2023/6 a rozhovor s M. Holčapkem, držitelem pokročilého grantu ERC: Vesmír 102, 476, 2023/9).