Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Klíčový spor o patenty

 |  29. 5. 2023
 |  Vesmír 102, 311, 2023/6

Americký Nejvyšší soud rozhoduje důležitý patentový spor. Na první pohled by se mohlo zdát, že jeho jádrem je monoklonální protilátka Repatha, určená k léčbě vysokých hladin „zlého“ cholesterolu. Ta se váže na bílkovinu PCSK9, která zpomaluje likvidaci „zlého“ cholesterolu v těle. Vyřazení PCSK9 z provozu vede k snížení hladin cholesterolu v těle. Producent Repathy, kalifornský farmaceutický gigant Amgen, ale v patentu kromě jasně definované protilátky s léčebným účinkem nárokuje patentové krytí dalších protilátek, které se vážou na protein PCSK9 na stejném místě jako Repatha. Takový patent byl zamítnut, protože v něm chybí jasný popis těchto dosud neodhalených protilátek s účinkem podobným Repathě. Amgen ale namítá, že postup, jak tyto další protilátky najít, je v patentu naprosto jednoznačně popsán. Soudní spor má rozhodnout principiální otázku, zda bude mít navrch patentování molekul, které jsou cílem léčby, nebo zda dostanou vyšší míru ochrany léky, které jsou na tyto molekuly zacíleny.

Vědci se obávají, že pokud Nejvyšší soud argumentaci Amgenu přijme, omezí se tím motivace k dalšímu výzkumu. Kdo by hledal nové a potenciálně ještě účinnější léčebné protilátky proti určité bílkovině, když by na ně měli automaticky patent autoři prvních patentovaných protilátek? A proč by vlastník takového patentu vynakládal prostředky na hledání lepší protilátky, když mu ta stávající vydělává?

Amgen namítá, že neudělení patentu v širším pojetí odradí soukromé firmy od investic do výzkumu léčebných protilátek. Firma, která jako první provede náročný výzkum a odhalí ostatním slibný cíl pro širokou škálu léčebných protilátek, bude každým rokem přicházet o tržby, protože konkurence bude s menším úsilím vyvíjet další podobné produkty. Dopady verdiktu Nejvyššího soudu tak mohou mít pro farmaceutický průmysl a jeho výzkum a vývoj dalekosáhlé důsledky. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie, Imunologie
RUBRIKA: Zákulisí

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...