i

Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Litli-Hrútur

Životní cyklus nejmladší islandské sopky
 |  30. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 640, 2023/11

Nedávná studie zveřejněná časopisem Nature Climate Change naznačuje, že horký průběh letošního léta, podtržený v řadě zemí šířením obtížně zvladatelných požárů, může mimo jiné souviset s loňským podmořským výbuchem pacifického vulkánu Hunga Tonga – Hunga Ha‘apai. [1] Při této erupci se do stratosféry skokově dostalo abnomální množství vodní páry, která je nejvýznamnějším zdrojem skleníkového efektu. Horký průběh léta byl letos také na Islandu, a to nejen kvůli vyšším teplotám.

V pondělí 10. července v 16.40 místního času se na islandském poloostrově Reykjanes začala rodit nová čedičová sopka. K nové erupci došlo 11 měsíců po konci erupce v jižněji ležícím údolí Meradalir. Zhruba 11 měsíců ovšem dělil i konec erupce Meradalir od konce vulkanické aktivity v sousedním údolí Geldingadalir v roce 2021. Pouhá náhoda? To zatím nedokážeme s určitostí říci.

K erupci došlo na úpatí hory s poetickým názvem Litli-Hrútur (312 m n. m.), v překladu Malý beran neboli Beránek. Oblast, ve které došlo k narození sopečného „Beránka“, leží přibližně 3 km na severovýchod od vyhaslého kráteru sopky Meradalir. Ostatně oblast Litli-Hrútur byla vyznačena v článku o sopce Meradalir [2] jako vysoce pravděpodobná pro vznik nových sopečných trhlin. Erupce Litli-Hrútur ovšem až takovým beránkem nebyla. Ohlásila se řadou zemětřesení, která byla detekována ve zvýšené míře jeden týden před vlastní erupcí. Nejsilnější zemětřesní dosáhlo velikosti magnituda 5,2. Zmíněné zemětřesení, k němuž došlo pouhý den před začátkem erupce, mělo velmi mělký zdroj plně odpovídající skutečnosti, že se magma již nekompromisně dere k povrchu.

Narození „Beránka“

Nová islandská erupce začala výlevem magmatu podél vulkanických trhlin. Délka hlavní trhliny s orientací ve směru severovýchod–jihozápad byla původně přibližně 200 m. V prvních hodinách existence Litli‑Hrútur své předchůdce z minulých dvou let zastínil, neboť odhadované množství vyvrhovaných čedičových láv a doprovodného sopečného materiálu se mohlo blížit až k 50 m3/s. V následujících dnech se „Beránek“ ustálil na hodnotě okolo 13 m3/s.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Seismologie, Geologie

O autorovi

Lukáš Krmíček

Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D., (*1981) vystudoval PřF MU. Po ukončení doktorského studia v r. 2011 odešel na Vysoké učení technické v Brně, kde působí dodnes. Postdoktorskou výzkumnou stáž absolvoval v izotopové laboratoři v Německém národním centru pro geovědy v Postupimi. V Ústavu geotechniky VUT (od r. 2011) a v Geologickém ústavu AV ČR (od r. 2014) se zaměřuje na kombinovaný výzkum mineralogických, geochemických (včetně radiogenních a neradiogenních izotopů) a fyzikálně‑mechanických vlastností vyvřelých hornin. Inicioval rovněž vybudování unikátní laboratoře na testování konstrukčních materiálů v podmínkách Antarktidy. Je editorem pro vulkanologii impaktovaného časopisu Geologica Carpathica a editorem knihy o plášťových magmatitech vydané Geologickou společností v Londýně.
Krmíček Lukáš

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...