i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Litli-Hrútur

Životní cyklus nejmladší islandské sopky
 |  30. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 640, 2023/11

Nedávná studie zveřejněná časopisem Nature Climate Change naznačuje, že horký průběh letošního léta, podtržený v řadě zemí šířením obtížně zvladatelných požárů, může mimo jiné souviset s loňským podmořským výbuchem pacifického vulkánu Hunga Tonga – Hunga Ha‘apai. [1] Při této erupci se do stratosféry skokově dostalo abnomální množství vodní páry, která je nejvýznamnějším zdrojem skleníkového efektu. Horký průběh léta byl letos také na Islandu, a to nejen kvůli vyšším teplotám.

V pondělí 10. července v 16.40 místního času se na islandském poloostrově Reykjanes začala rodit nová čedičová sopka. K nové erupci došlo 11 měsíců po konci erupce v jižněji ležícím údolí Meradalir. Zhruba 11 měsíců ovšem dělil i konec erupce Meradalir od konce vulkanické aktivity v sousedním údolí Geldingadalir v roce 2021. Pouhá náhoda? To zatím nedokážeme s určitostí říci.

K erupci došlo na úpatí hory s poetickým názvem Litli-Hrútur (312 m n. m.), v překladu Malý beran neboli Beránek. Oblast, ve které došlo k narození sopečného „Beránka“, leží přibližně 3 km na severovýchod od vyhaslého kráteru sopky Meradalir. Ostatně oblast Litli-Hrútur byla vyznačena v článku o sopce Meradalir [2] jako vysoce pravděpodobná pro vznik nových sopečných trhlin. Erupce Litli-Hrútur ovšem až takovým beránkem nebyla. Ohlásila se řadou zemětřesení, která byla detekována ve zvýšené míře jeden týden před vlastní erupcí. Nejsilnější zemětřesní dosáhlo velikosti magnituda 5,2. Zmíněné zemětřesení, k němuž došlo pouhý den před začátkem erupce, mělo velmi mělký zdroj plně odpovídající skutečnosti, že se magma již nekompromisně dere k povrchu.

Narození „Beránka“

Nová islandská erupce začala výlevem magmatu podél vulkanických trhlin. Délka hlavní trhliny s orientací ve směru severovýchod–jihozápad byla původně přibližně 200 m. V prvních hodinách existence Litli‑Hrútur své předchůdce z minulých dvou let zastínil, neboť odhadované množství vyvrhovaných čedičových láv a doprovodného sopečného materiálu se mohlo blížit až k 50 m3/s. V následujících dnech se „Beránek“ ustálil na hodnotě okolo 13 m3/s.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Seismologie, Geologie

O autorovi

Lukáš Krmíček

Prof. RNDr. Lukáš Krmíček, Ph.D., (*1981) vystudoval PřF MU. Po ukončení doktorského studia v r. 2011 odešel na Vysoké učení technické v Brně, kde působí dodnes. Postdoktorskou výzkumnou stáž absolvoval v izotopové laboratoři v Německém národním centru pro geovědy v Postupimi. V Ústavu geotechniky VUT (od r. 2011) a v Geologickém ústavu AV ČR (od r. 2014) se zaměřuje na kombinovaný výzkum mineralogických, geochemických (včetně radiogenních a neradiogenních izotopů) a fyzikálně‑mechanických vlastností vyvřelých hornin. Inicioval rovněž vybudování unikátní laboratoře na testování konstrukčních materiálů v podmínkách Antarktidy. Je editorem pro vulkanologii impaktovaného časopisu Geologica Carpathica a editorem knihy o plášťových magmatitech vydané Geologickou společností v Londýně.
Krmíček Lukáš

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...