fldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026bfldMendelu2026b
i

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Dřevěný kyj – nejstarší zbraň, nebo mýtus?

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 596, 2023/10

Dřevěný kyj je obecně považován za jednu z hlavních zbraní pravěkých lidí. Existují nicméně dva důvody, proč tomu tak být nemuselo. Zaprvé, nenašly se téměř žádné archeologické doklady o existenci této zbraně starší deseti tisíc let. Zadruhé, naši dávní předci byli mnohem vynalézavější, než aby se spoléhali na tak jednoduchý nástroj, jakým je kus klacku.

S pravěkem jsem se poprvé seznámil skrze počítačovou hru Prehistorik. Pokud jste jako já vyrůstali v devadesátých letech, možná si ji pamatujete. Šlo o plošinovku1) podobnou hře Super Mario, jen zde hlavním hrdinou nebyl italský instalatér, nýbrž pračlověk, jehož úkolem bylo sehnat jídlo pro svou rodinu. Aby dosáhl cíle, musel prozkoumávat pravěkou krajinu a mlátit po hlavě dinosaury a další kolemjdoucí zvěř těžkým dřevěným kyjem.

My samozřejmě víme, že člověk se s dinosaury nikdy nemohl potkat, protože ti vyhynuli desítky milionů let předtím, než se na světě objevil první zástupce našeho druhu.2) Jak to ale bylo s dřevěným kyjem? Byla to nejstarší zbraň našich předků, nebo je to další mýtus? A pokud není, na co pravěcí lidé kyje nejvíc používali?

Minimum dokladů

Pro archeology má dřevo tu nemilou vlastnost, že se po určité době rozpadne. Tisíce let se dochová jen v několika formách; jako vyschlé v extrémně suchém prostředí, v zuhelnatělé formě, pokud bylo přepáleno, nebo nasáklé vodou v podmáčeném prostředí. Oproti tomu kameny a z nich vyrobené předměty přežívají téměř věčně. To je i důvod, proč mluvíme o době kamenné, a nikoli době dřevěné, ačkoli druhé označení by bylo přesnější. Lidé doby kamenné totiž nejspíše většinu předmětů vyráběli ze dřeva a jiných organických materiálů. V porovnání s kamennými artefakty je však současní archeologové nacházejí mnohem vzácněji.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Archeologie, Antropologie

O autorovi

Václav Hrnčíř

Mgr. Václav Hrnčíř, Ph.D., (*1990) vystudoval archeologii na Univerzitě Hradec Králové, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Pracuje v Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, kde se zabývá kulturní evolucí a mezikulturním výzkumem společností napříč časem a prostorem.
Hrnčíř Václav

Doporučujeme

Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Demel  |  25. 2. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
O slepici a vejci polární půdy

O slepici a vejci polární půdy uzamčeno

Miloslav Devetter  |  24. 2. 2026
Polární krajina je nahá. Jen místy je cudně přikryta chomáči nízké vegetace a na kopcích s bílými čepicemi ledovců. Je impozantní, je vyzývavá, je...