i

Aktuální číslo:

2024/6

Téma měsíce:

Éčka

Obálka čísla

Dřevěný kyj – nejstarší zbraň, nebo mýtus?

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 596, 2023/10

Dřevěný kyj je obecně považován za jednu z hlavních zbraní pravěkých lidí. Existují nicméně dva důvody, proč tomu tak být nemuselo. Zaprvé, nenašly se téměř žádné archeologické doklady o existenci této zbraně starší deseti tisíc let. Zadruhé, naši dávní předci byli mnohem vynalézavější, než aby se spoléhali na tak jednoduchý nástroj, jakým je kus klacku.

S pravěkem jsem se poprvé seznámil skrze počítačovou hru Prehistorik. Pokud jste jako já vyrůstali v devadesátých letech, možná si ji pamatujete. Šlo o plošinovku1) podobnou hře Super Mario, jen zde hlavním hrdinou nebyl italský instalatér, nýbrž pračlověk, jehož úkolem bylo sehnat jídlo pro svou rodinu. Aby dosáhl cíle, musel prozkoumávat pravěkou krajinu a mlátit po hlavě dinosaury a další kolemjdoucí zvěř těžkým dřevěným kyjem.

My samozřejmě víme, že člověk se s dinosaury nikdy nemohl potkat, protože ti vyhynuli desítky milionů let předtím, než se na světě objevil první zástupce našeho druhu.2) Jak to ale bylo s dřevěným kyjem? Byla to nejstarší zbraň našich předků, nebo je to další mýtus? A pokud není, na co pravěcí lidé kyje nejvíc používali?

Minimum dokladů

Pro archeology má dřevo tu nemilou vlastnost, že se po určité době rozpadne. Tisíce let se dochová jen v několika formách; jako vyschlé v extrémně suchém prostředí, v zuhelnatělé formě, pokud bylo přepáleno, nebo nasáklé vodou v podmáčeném prostředí. Oproti tomu kameny a z nich vyrobené předměty přežívají téměř věčně. To je i důvod, proč mluvíme o době kamenné, a nikoli době dřevěné, ačkoli druhé označení by bylo přesnější. Lidé doby kamenné totiž nejspíše většinu předmětů vyráběli ze dřeva a jiných organických materiálů. V porovnání s kamennými artefakty je však současní archeologové nacházejí mnohem vzácněji.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Archeologie, Antropologie

O autorovi

Václav Hrnčíř

Mgr. Václav Hrnčíř, Ph.D., (*1990) vystudoval archeologii na Univerzitě Hradec Králové, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Pracuje v Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, kde se zabývá kulturní evolucí a mezikulturním výzkumem společností napříč časem a prostorem.
Hrnčíř Václav

Doporučujeme

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Genová terapie ALS: jsme na začátku naděje

Je to krutá a zatím nevyléčitelná nemoc. Amyotrofická laterální skleróza. Americká léková agentura FDA však nedávno schválila pro medicínskou...
(Ne)umělá sladidla

(Ne)umělá sladidla uzamčeno

Adam Obr  |  3. 6. 2024
Když loni v létě zařadilo WHO aspartam na seznam látek, které mají potenciál způsobovat rakovinu, dosáhla diskuse o škodlivosti nekalorických...
Příběhy řasových éček

Příběhy řasových éček

Richard Lhotský  |  3. 6. 2024
Přídatné látky v potravinách, familiárně přezdívané pro svůj kód éčka, vzbuzují u řady lidí obavy a strach. Přesto se mezi nimi najdou i látky...