i

Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Dřevěný kyj – nejstarší zbraň, nebo mýtus?

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 596, 2023/10

Dřevěný kyj je obecně považován za jednu z hlavních zbraní pravěkých lidí. Existují nicméně dva důvody, proč tomu tak být nemuselo. Zaprvé, nenašly se téměř žádné archeologické doklady o existenci této zbraně starší deseti tisíc let. Zadruhé, naši dávní předci byli mnohem vynalézavější, než aby se spoléhali na tak jednoduchý nástroj, jakým je kus klacku.

S pravěkem jsem se poprvé seznámil skrze počítačovou hru Prehistorik. Pokud jste jako já vyrůstali v devadesátých letech, možná si ji pamatujete. Šlo o plošinovku1) podobnou hře Super Mario, jen zde hlavním hrdinou nebyl italský instalatér, nýbrž pračlověk, jehož úkolem bylo sehnat jídlo pro svou rodinu. Aby dosáhl cíle, musel prozkoumávat pravěkou krajinu a mlátit po hlavě dinosaury a další kolemjdoucí zvěř těžkým dřevěným kyjem.

My samozřejmě víme, že člověk se s dinosaury nikdy nemohl potkat, protože ti vyhynuli desítky milionů let předtím, než se na světě objevil první zástupce našeho druhu.2) Jak to ale bylo s dřevěným kyjem? Byla to nejstarší zbraň našich předků, nebo je to další mýtus? A pokud není, na co pravěcí lidé kyje nejvíc používali?

Minimum dokladů

Pro archeology má dřevo tu nemilou vlastnost, že se po určité době rozpadne. Tisíce let se dochová jen v několika formách; jako vyschlé v extrémně suchém prostředí, v zuhelnatělé formě, pokud bylo přepáleno, nebo nasáklé vodou v podmáčeném prostředí. Oproti tomu kameny a z nich vyrobené předměty přežívají téměř věčně. To je i důvod, proč mluvíme o době kamenné, a nikoli době dřevěné, ačkoli druhé označení by bylo přesnější. Lidé doby kamenné totiž nejspíše většinu předmětů vyráběli ze dřeva a jiných organických materiálů. V porovnání s kamennými artefakty je však současní archeologové nacházejí mnohem vzácněji.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Archeologie, Antropologie

O autorovi

Václav Hrnčíř

Mgr. Václav Hrnčíř, Ph.D., (*1990) vystudoval archeologii na Univerzitě Hradec Králové, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Pracuje v Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, kde se zabývá kulturní evolucí a mezikulturním výzkumem společností napříč časem a prostorem.
Hrnčíř Václav

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.