i

Aktuální číslo:

2026/7

Téma měsíce:

Mapy

Obálka čísla

Dřevěný kyj – nejstarší zbraň, nebo mýtus?

 |  2. 10. 2023
 |  Vesmír 102, 596, 2023/10

Dřevěný kyj je obecně považován za jednu z hlavních zbraní pravěkých lidí. Existují nicméně dva důvody, proč tomu tak být nemuselo. Zaprvé, nenašly se téměř žádné archeologické doklady o existenci této zbraně starší deseti tisíc let. Zadruhé, naši dávní předci byli mnohem vynalézavější, než aby se spoléhali na tak jednoduchý nástroj, jakým je kus klacku.

S pravěkem jsem se poprvé seznámil skrze počítačovou hru Prehistorik. Pokud jste jako já vyrůstali v devadesátých letech, možná si ji pamatujete. Šlo o plošinovku1) podobnou hře Super Mario, jen zde hlavním hrdinou nebyl italský instalatér, nýbrž pračlověk, jehož úkolem bylo sehnat jídlo pro svou rodinu. Aby dosáhl cíle, musel prozkoumávat pravěkou krajinu a mlátit po hlavě dinosaury a další kolemjdoucí zvěř těžkým dřevěným kyjem.

My samozřejmě víme, že člověk se s dinosaury nikdy nemohl potkat, protože ti vyhynuli desítky milionů let předtím, než se na světě objevil první zástupce našeho druhu.2) Jak to ale bylo s dřevěným kyjem? Byla to nejstarší zbraň našich předků, nebo je to další mýtus? A pokud není, na co pravěcí lidé kyje nejvíc používali?

Minimum dokladů

Pro archeology má dřevo tu nemilou vlastnost, že se po určité době rozpadne. Tisíce let se dochová jen v několika formách; jako vyschlé v extrémně suchém prostředí, v zuhelnatělé formě, pokud bylo přepáleno, nebo nasáklé vodou v podmáčeném prostředí. Oproti tomu kameny a z nich vyrobené předměty přežívají téměř věčně. To je i důvod, proč mluvíme o době kamenné, a nikoli době dřevěné, ačkoli druhé označení by bylo přesnější. Lidé doby kamenné totiž nejspíše většinu předmětů vyráběli ze dřeva a jiných organických materiálů. V porovnání s kamennými artefakty je však současní archeologové nacházejí mnohem vzácněji.

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Archeologie, Antropologie

O autorovi

Václav Hrnčíř

Mgr. Václav Hrnčíř, Ph.D., (*1990) vystudoval archeologii na Univerzitě Hradec Králové, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Pracuje v Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, kde se zabývá kulturní evolucí a mezikulturním výzkumem společností napříč časem a prostorem.
Hrnčíř Václav

Doporučujeme

Když bahno teče jako ledovec

Když bahno teče jako ledovec

Petr Brož  |  7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů

Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů uzamčeno

Jitka Močičková  |  7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví

Když mapa mluví uzamčeno

Jan D. Bláha  |  7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...