Divočáci v roli svědků

Radioaktivní cesium straší veřejnost hlavně v souvislosti s dosud nejvážnější katastrofou jaderné elektrárny způsobenou nekompetentním vedením, jež se odehrála v Čornobylu. Pozornost vyvolalo nové měření radioaktivity vzorků masa divokých prasat odlovených v Bavorsku v letech 2019–2021, které zjistilo radioaktivitu v rozsahu 370 až 15 000 Bq na kilogram. Evropská norma totiž připouští nejvýše hodnotu 600 Bq na kilogram.

Poměr ¹³⁵Cs/¹³⁷Cs prozrazuje původ radioaktvního cesia.

Environ. Sci. Technol. 2023, 57, 36, 13601–13611, CC BY 4.0

Z 40 izotopů cesia je stabilní pouze ¹³³Cs. Poločas izotopu ¹³⁴Cs je 2 roky, jeho koncentrace z čornobylské havárie by klesla do roku 2019 více než 65 000krát. Z hlediska kontaminace vzorků masa divočáků radiocesiem nás tedy zajímají pouze dva izotopy: ¹³⁷Cs a ¹³⁵Cs s poločasy rozpadu 30 let a 2,3 milionu let. Ostatní mají výrazně kratší poločasy rozpadu.

Krátce po jaderné havárii v Čornobylu 26. dubna 1986 dosahovala aktivita půd na území Bavorska v důsledku zamoření ¹³⁷Cs hodnot 100 až 100 000 Bq na metr čtverečný. Radioaktivní cesium vstoupilo do potravního řetězce všech divokých zvířat. Exces aktivity u divokých prasat (Sus scrofa) však na rozdíl od většiny lesních druhů klesal v některých lokalitách dokonce pomaleji, než odpovídá fyzikálnímu poločasu rozpadu (tzv. paradox divočáků). To bývá přičítáno mj. tomu, že se v jejich potravě ocitá větší množství podhoubí hub (např. lanýže), které kumulují radiocesium migrující z povrchu do svrchních vrstev půdy.

V životním prostředí se stále ještě vyskytuje ¹³⁷Cs pocházející z výbuchů jaderných bomb v atmosféře. Odhaduje se (DOI: 10.1016/j.aca.2015.06.037), že do poloviny devadesátých let byl atmosférický spad izotopu ¹³⁷Cs z jaderných bomb testovaných v atmosféře 545–765 PBq (1 PBq = 10¹⁵ Bq), který vrcholil kolem roku 1964. Havárie v Čornobylu uvolnila do atmosféry 85 PBq. Poměr izotopů ¹³⁵Cs/¹³⁷Cs je takovým forenzním otiskem palce, který odlišuje radioaktivní ¹³⁷Cs z Čornobylu od toho, které pochází z výbuchů jaderných bomb v atmosféře. V Bavorsku tento poměr činí 1,99 pro spad z jaderných výbuchů v atmosféře, zatímco pro cesium z čornobylského reaktoru 0,54. Všech 48 měřených vzorků masa divočáků vykazuje známky mísení spadu, jelikož poměr obou izotopů se pohybuje v rozmezí 0,67–1,97. To poněkud zpochybňuje mínění, že spad z atmosférického testování jaderných bomb je v středoevropském prostoru zanedbatelný.

F. Stäger et al.: Environ. Sci. Technol., 2023, DOI: 10.1021/acs.est.3c03565.

UNSCEAR. Sources and Effects of Ionizing Radiation, United Nations, 2008.