Aktuální číslo:

2023/1

Téma měsíce:

DNA jako důkaz

Takhle se to nepíše

 |  9. 1. 2023
 |  Vesmír 102, 056, 2023/1

„Nepíše se dlouze tchýně, ale krátce tchyně.“ V tomto lakonickém tvrzení se odráží, jak běžní uživatelé češtiny přistupují k jazykové kodifikaci, nebo spíš, buďme realisté, k pravopisu.

Rozeberme to tvrzení z několika aspektů. Slovesa „ne/píše se“ tu mají podobu zvratného trpného rodu. Ten se používá tehdy, když nepotřebujeme nebo nemůžeme vyjádřit toho, kdo děj vykonává, v tomto případě tedy, kdo ne/píše. Takové věty mohou mít platnost obecného tvrzení, třeba výtah se opravuje, kde je v principu jedno, kdo přesně opravu provádí. Mohou ale fungovat taky jako jakési varování, rozkaz nebo zákaz. Řekne-li nám někdo, že ponožky do sandálů se nenosí nebo že okno v tramvaji se neolizuje, asi to nebere jako popis reálného stavu světa, ale spíš jako zákaz ponožek čouhajících z letní obuvi a zákaz olizování okna.

V mnoha situacích vyplyne přirozeně, jestli něco spíš popisujeme, nebo jestli něco zakazujeme a přikazujeme. V kontextu, který jsem naznačila úvodním souvětím, to ale není tak snadné. Hovoříme-li o pravopisu nebo o jazyce laicky, velmi často se uchylujeme ke zkratkám „neříká se, říká se, nepíše se, píše se, zdraví se, oslovuje se“. Většinou to není reflektovaný popis stavu jazyka opřený o nějaká data a jejich analýzu. Často to nejspíš není ani nereflektovaný popis opírající se jen o berličky dojmů. Je to jednoduše imperativ zabalený do zvratného trpného rodu, píše se tady znamená pište. Odpovídá to obecnému postoji ke kodifikaci češtiny. Byť ji mnozí z nás neznají v plné šíři, to, co znají, pokládají skoro za národní hodnotu. Jsme natolik zdeformováni preskriptivismem, tím levným tabákem didaktiky jazyka, že minimálně o pravopisu uvažujeme striktně binárně: správně × hrubka.

Vraťme se k úvodnímu tvrzení. Nejspíš i ono mělo znamenat, že kodifikace uznává jen krátkou tchyni. Druhý význam zvratného pasiva tady totiž nesedí, dlouhá tchýně se píše. Najdeme jich v korpusu internetových textů online_archive celé zástupy, znatelně víc než krátkých tchyní (tchýně má průměrnou redukovanou frekvenci 16 374, tchyně 13 218). Takže dlouhá tchýně se tedy nemá psát podle kodifikace, ale píše se tak, lidé ji tak píšou. A jistě nejen ti, kteří do sandálů navlékají ponožky, přestože se to tak nenosí. 

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

Hana Dufková

Mgr. Hana Prokšová, Ph.D., (*1986) vystudovala český jazyk a literaturu a estetiku na FF UK. Pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, devět let pracovala v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR, jako externí revizorka spolupracuje s Cermatem. Zabývá se didaktikou jazyka a popularizací vědy, zajímá ji jazyková změna a český znakový jazyk. Aktuálně je na rodičovské dovolené a paběrky sil věnuje tvorbě výukových materiálů, učebnice a popularizačnímu twitterovému účtu @lingvojazyce. Přestala věřit v to, že se jazyk dá a má dát usměrnit. Jednou by ráda vařila pivo a pečovala o seniory.

Doporučujeme

Deset let s CRISPR-Cas9

Deset let s CRISPR-Cas9 audio

Jaroslav Petr  |  31. 1. 2023
V roce 2023 jsme vstoupili do druhé dekády využívání technologie CRISPR-Cas-9, která zahájila revoluci v genovém inženýrství. Co přineslo...
I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

I když, bratře, mám tě rád, povím na tě, že jsi krad‘!

Halina Šimková  |  10. 1. 2023
Genetická příbuznost lidí je předmětem zájmu vědy už po staletí. Od prvních teoretických úvah o mísení krve rodičů přes porozumění základním...
Od mumie k Nobelovi

Od mumie k Nobelovi uzamčeno

Viktor Černý  |  9. 1. 2023
Evoluční genomika vyvinula za posledních několik desetiletí propracované nástroje, pomocí nichž můžeme lépe nahlížet a také přímo datovat...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné