Takhle se to nepíše

„Nepíše se dlouze tchýně, ale krátce tchyně.“ V tomto lakonickém tvrzení se odráží, jak běžní uživatelé češtiny přistupují k jazykové kodifikaci, nebo spíš, buďme realisté, k pravopisu.

Rozeberme to tvrzení z několika aspektů. Slovesa „ne/píše se“ tu mají podobu zvratného trpného rodu. Ten se používá tehdy, když nepotřebujeme nebo nemůžeme vyjádřit toho, kdo děj vykonává, v tomto případě tedy, kdo ne/píše. Takové věty mohou mít platnost obecného tvrzení, třeba výtah se opravuje, kde je v principu jedno, kdo přesně opravu provádí. Mohou ale fungovat taky jako jakési varování, rozkaz nebo zákaz. Řekne-li nám někdo, že ponožky do sandálů se nenosí nebo že okno v tramvaji se neolizuje, asi to nebere jako popis reálného stavu světa, ale spíš jako zákaz ponožek čouhajících z letní obuvi a zákaz olizování okna.

V mnoha situacích vyplyne přirozeně, jestli něco spíš popisujeme, nebo jestli něco zakazujeme a přikazujeme. V kontextu, který jsem naznačila úvodním souvětím, to ale není tak snadné. Hovoříme-li o pravopisu nebo o jazyce laicky, velmi často se uchylujeme ke zkratkám „neříká se, říká se, nepíše se, píše se, zdraví se, oslovuje se“. Většinou to není reflektovaný popis stavu jazyka opřený o nějaká data a jejich analýzu. Často to nejspíš není ani nereflektovaný popis opírající se jen o berličky dojmů. Je to jednoduše imperativ zabalený do zvratného trpného rodu, píše se tady znamená pište. Odpovídá to obecnému postoji ke kodifikaci češtiny. Byť ji mnozí z nás neznají v plné šíři, to, co znají, pokládají skoro za národní hodnotu. Jsme natolik zdeformováni preskriptivismem, tím levným tabákem didaktiky jazyka, že minimálně o pravopisu uvažujeme striktně binárně: správně × hrubka.

Vraťme se k úvodnímu tvrzení. Nejspíš i ono mělo znamenat, že kodifikace uznává jen krátkou tchyni. Druhý význam zvratného pasiva tady totiž nesedí, dlouhá tchýně se píše. Najdeme jich v korpusu internetových textů online_archive celé zástupy, znatelně víc než krátkých tchyní (tchýně má průměrnou redukovanou frekvenci 16 374, tchyně 13 218). Takže dlouhá tchýně se tedy nemá psát podle kodifikace, ale píše se tak, lidé ji tak píšou. A jistě nejen ti, kteří do sandálů navlékají ponožky, přestože se to tak nenosí.