S mačetou do neprostupných evropských lesů?

Průchod tropickými deštnými lesy si (nejen díky filmovým dokumentům) bez prosekávání cesty v husté spleti lián nedokážeme představit. Liány jsou charakteristickou růstovou formou rostlin, která koření v zemi a využívá stromy jako opory pro svůj růst. Především v tropických oblastech Jižní a Střední Ameriky se během posledních dekád zvyšuje pokryvnost i biomasa druhů, které vsadily na tento způsob růstu. Dnes už víme, že se tento trend nevyhnul ani evropským lesům mírného klimatického pásu.

Opakovaná pozorování na 40 zalesněných místech v Evropě ukazují, že se frekvence výskytu lián zvýšila téměř o 40 %. Původních druhů, které se pnou po stromech, není v „našich“ lesích mnoho, k známějším patří například druhy rodů plamének (Clematis) nebo zimolez (Lonicera). Hlavní podíl na zmíněných změnách má však nejznámější evropská liána, břečťan popínavý (Hedera helix), jehož zastoupení v podrostu stouplo o 70 %. Vhodné podmínky pro liány jsou zejména na místech zalesněných dlouhodobě (od 19. století), která navíc nejsou příliš narušována člověkem. Břečťanu svědčí oteplování klimatu a velmi dobře zvládá stín pod korunami stromů. Jako stálezelený druh dokáže využít bezlisté období listnatých stromů a poutat atmosférický uhlík téměř po celý rok.

Břečťanu (Hedera helix) v evropských lesích rychle přibývá.Snímek Marcelo Silva, Unsplash

V nejbližší době asi mačetu do našich lesů potřebovat nebudeme, nicméně je zřejmé, že se mění biodiverzita, růstové struktury a biotopové vlastnosti evropských lesů. Liány a především břečťan přitom můžeme považovat za indikátory probíhajících změn v lesích mírného klimatického pásu.

Perring M. P. et al.: Front. Ecol. Environ., 2020, DOI: 10.1002/fee.2266