Následky alkoholismu u dětí

1892: Na nedávném mezinárodním kongressu alkoholistickém v Christianii sdělil prof. Demme zajímavá data o účinku alkoholismu na děti. Vybral si k pozorování dvě skupiny dětí: 57, na nichž zřejmě bylo viděti účinky alkoholismu, a 61 zdravých neb jen nepatrně postižených alkoholismem. Z prvních 57 mělo jich 20 otce opilce; jen 9 z těchto dětí mělo dobrou konstituci tělesní; 31 jich mělo otce i děda opilce, z těch byly jen 2 děti lépe vyvinuty; 6 dětí konečně mělo otce i matku, dědečka i babičku pijáky. Z těchto 6 zůstalo na živu jen jedno, a to mělo záchvaty epilepsie. Ze druhé skupiny 61 dětí pocházejících z rodičů nepijáků těší se 82 % dobrému zdraví, 3 zemřely a jen 8 jich je špatně živeno. — Demme učinil též následující pokus s jistým počtem dětí: během 8 měsíců nedal jim ani kapky nápojů alkoholických, během následujících 4 měsíců jim podal víno zředěné vodou. V prvé periodě byl spánek hlubší a delší, děti byly nepopiratelně mnohem živější a činnější nežli ve druhé. Toho by si měli povšimnouti mnohé matky a mnozí lékaři, kteří proti chudokrevnosti nebo pro „sesílení“ předpisují dětem užívati vína.

—i— (Vesmír 21, 227, 1892/19)

2022:

Nepříznivý vliv alkoholu na dětský organismus lze i po 130 letech jen potvrdit. Alkohol poškozuje paměť a schopnost učení. Ukazují to výsledky výzkumů mozku dětí, které pily a současně měly problémy s učením. Vyšetření nukleární magnetickou rezonancí prokázalo u 17letých dospívajících, že ve srovnání se svými vrstevníky mají menší část mozku, důležitou pro učení a paměť – hippocampus. Jiné výzkumy naznačují, že poškození může přetrvávat i když postižené osoby později množství alkoholu omezí.

Pro Česko není lichotivé, že patří k zemím Evropské unie, kde děti svou první klenku alkoholu vypijí jako první. Podle studie Evropského fóra pro zodpovědné pití alkoholu je to v průměru kolem 11. roku. Čísla Světové zdravotnické organizace dodávají, že ve 13 letech věku pije alkohol pravidelně 17 %, v 15 letech už třetina malých Čechů. Podobně jsou na tom i děti v Anglii, kde ve věku 11-15 let přiznává pití alkoholu až 22 % dětí.

Zmíněná čísla jsou samozřejmě jen statistickým průměrem. Podle psychiatra Karla Nešpora v Česku existují i případy osmiletých, jimž alkohol podali rodiče. Vliv rodiny na budoucí chování dětí k drogám obecně je velmi silný i podle studie Washingtonské univerzity, který za jeden z nejdůležitějších faktorů, které o budoucnosti dítěte v této oblasti rozhodují, je (mimo jiné) vazba dítěte na rodinu měřená časem, který rodiče s dítětem tráví, včetně srozumitelných a důsledně prosazovaných pravidel. Potíž je, že rodin, kde potíže s alkoholem mají sami rodiče, je – tak jako v roce 1892 – veliké množství. Například v USA žije v takových rodinách asi 10,5 % amerických dětí mladších 17 let.

Co se oproti 130 let staré zprávě naopak změnilo, je název města Christiánie – na mapě je už dnes nenajdete. Od 1. ledna 1925 změnilo jméno na Oslo, jímž přestalo být po ničivém požáru v roce 1624, po němž dánský král Kristián IV. nechal na opačném břehu zálivu vybudovat nové město, Christiánii. Co se takřka nezměnilo, je vztah Norů k alkoholu. Tak, jako byli na chvostu spotřeby této drogy v osmdesátých letech 19. století – s 1,7 litru čistého alkoholu na osobu za rok (Vesmír 18, 263, 1889/22), drží se Norové spotřebou 6,3 litru na osobu za rok poblíž současného celosvětového průměru (6,18 litrů čistého alkoholu na osobu za rok 2018).² Češi to z evropsky průměrných hodnot 3,5 litru na osobu z osmdesátých let 19. století „dotáhli“ spotřebou 14,45 litru na osobu až na evropského premianta (více k tématu Vesmír 99, 701, 2020/12). Celosvětově nás předčí už jen Uganda s 15,09 litru a Seychely s 20,5 litru čistého alkoholu na osobu a rok.¹⁾

Jsou to sice „jen“ čísla, ale mají vliv na miliony osudů na celém světě. Důsledky pití alkoholu totiž každoročně stojí život 3 miliony lidí (5,3 % všech úmrtí). Má to i značné hospodářské dopady. USA je pro sebe jen za rok 2010 spočítaly na 249 miliard dolarů.

Rád bych konstatoval, že je tu naděje na změnu, kterou vyvolává příklad Francie, která se po 1. světové válce propila až k spotřebě 22,1 litru čistého alkoholu na osobu (čísla za rok 1920) a dnes má spotřebu 9,2 litru na osobu, ale když si tak čtu právu ve Vesmíru z roku 1892, mám dojem, že ani za dalších 130 let to téma nezmizí.