Aktuální číslo:

„Rakovina“ betonu

| 30. 5. 2022

| Vesmír 101, 346, 2022/6

Tímto hovorovým termínem někdy označují materiáloví vědci důsledky reakcí alkalických iontů a oxidu křemičitého v roztocích v pórech betonu. Reakcí vzniklý gel absorbuje vodu a rozpíná se, tlak časem vede k poškozování betonových konstrukcí. Kvantifikace zhoršení stavu betonu dosud vyžaduje časově náročné destruktivní zkoušky – odvrtání vzorku pro mikroskopická vyšetření. Destruktivní zkoušky nejsou právě žádoucí pro monitorování stavu např. mostů nebo kontejnmentů jaderných reaktorů, které je nejen kriticky důležité pro bezpečnost, ale rovněž pro opětovné udělování licence těmto zařízením.

Inženýři z Argonne National Laboratory zkoumali elektrickou vodivost ztvrdlého betonu pomocí elektrochemické impedanční spektroskopie. Zjistili, že existuje korelace mezi vodivostí materiálu a přítomností alkalicko- křemičité reakce. Našli tak alternativní metodu nedestruktivního hodnocení vlastností materiálu.

Strow M. et al., Materials and Structures 2022, DOI: 10.1617/s11527-022-01942-8

Ke stažení

článek ve formátu pdf [621,31 kB]

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

články autora