i

Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Prolévat luteránskou krev

Papežská křížová výprava do Německa roku 1546
 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 398, 2022/6

Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající před zpěvem husitského vojska, jak to známe ze sugestivní filmové trilogie Otakara Vávry. Vyhlášení křížové výpravy však užívali papežové jako mocensko-politický nástroj nejen ve středověku, ale i v průběhu prvních desetiletí evropské reformace. Vůbec nešlo o víru.

V pozadí každé křížové výpravy nalézáme mocenské a ekonomické zájmy. Výjimkou nebyla ani jedna z posledních křížových výprav, vyhlášená 15. 6. 1546 papežskou bulou Pavla III. (1534–1549). Cílem bylo vymýtit luteránskou herezi v Německu. Bylo to poprvé a naposledy, kdy papežské vojsko, složené z italských vojáků, vytáhlo na sever za Alpy. Čítalo více než 12 tisíc pěších, několik stovek jezdců a dělostřelectvo. K papežovu tažení se více či méně ochotně připojila i většina italských knížat. Vojsko „italských křižáků“ pak významným způsobem zasáhlo do počáteční fáze konfliktu, který v Německu rozpoutal císař Karel V. vůči luteránské opozici, sdružené v tzv. Šmalkaldském spolku.

Českých zemí se počáteční fáze tzv. šmalkaldské války (1546–1547) týkala jen okrajově (to se změnilo až počátkem roku 1547), ale soudobý komentátor zdůrazňuje přímou účast papežského vojska: „…Z těchto novin zřetedlně muož se srozuměti, že papež tuto těžkou a strašlivou válku při císaři vzbudil…“ Toto vysvětlení vzniku války v sousední římsko-německé říši mělo racionální jádro, ale jak mohl papež získat na císaře takový vliv? Vždyť renesanční papežové patřili k spojencům Francie v četných italských válkách s Habsburky. Pro Karla V. představoval v prvních letech vlády papežský Řím nebezpečného nepřítele. To se ale po nástupu Pavla III. na papežský stolec (1534) začalo měnit.

Diplomacie i nepotismus

Nový papež, vlastním jménem Alexandr Farnese (*1468), byl ochoten hrát roli zprostředkovatele mezi francouzským králem Františkem I. a císařem Karlem V. Oba světští vladaři se vždy dohodli na mírové smlouvě, ale po pár letech ji porušili. A tak se opakovaně (ten, kdo byl zrovna slabší) obraceli na papeže, aby s pomocí své diplomatické sítě zprostředkoval novou mírovou dohodu. Nikdy to nebylo zadarmo. I papež hrál vysokou hru. Cílem však pro něj nebyly zájmy katolické církve nebo dosažení evropského míru, ale prospěch jeho vlastní rodiny.

Nepotismus byl u renesančních papežů častým jevem. Za pontifikátu Pavla III. ale dosáhlo posilování rodinného klanu Farnesiů mimořádného rozsahu. V Itálii bylo tehdy běžné, že si vysocí církevní hodnostáři pořizovali vlastní rodiny. Celibát jim zakazoval sňatek, nikoli plození potomků. Pavel III. se stal papežem v době, kdy už dospělosti začali dosahovat jeho vnuci. Ihned po nástupu na Petrův stolec začal do jejich rukou převádět uvolněná církevní beneficia, jmenoval je biskupy, arcibiskupy i kardinály. Svého syna Piera Luigiho Farneseho brzy povýšil na hlavního velitele ozbrojených sil papežského státu.

Nyní vidíte 19 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Petr Vorel

Prof. PhDr. Petr Vorel, CSc., člen Učené společnosti ČR, (*1963) po absolvování oboru historie – ruský jazyk na FF UK Praha pracoval jako historik a numismatik Východočeského muzea v Pardubicích a externě vyučoval na FF UK Praha. Od roku 2000 je jeho hlavním působištěm Univerzita Pardubice. Zde po dvě funkční období zastával funkci děkana Fakulty fi lozofi cké, v současné době je prorektorem pro vědu a tvůrčí činnost. Působí též jako předseda Českého národního komitétu historiků a soudní znalec v oboru numismatika. V roce 2019 obdržel medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách.
Vorel Petr

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Záznam diskuse: Green Deal v době (post)válečné

Záznam diskuse: Green Deal v době (post)válečné video

 |  4. 5. 2022
Všechny zájemce o širší souvislosti mezi vědou a světovým děním zveme na veřejnou diskusi o transformaci energetiky pod tlakem klimatické změny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné