i

Aktuální číslo:

2026/2

Téma měsíce:

Prvky vzácných zemin

Obálka čísla

Krajina po bitvě

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 395, 2022/6

Krajinu u Verdunu za první světové války „přeoraly“ miliony dělostřeleckých granátů a změnily ji k nepoznání. Půdu kontaminovala rezidua výbušnin, arzen a těžké kovy. Zároveň však bojové operace do krajiny vnesly nové prvky přinášející příležitost pro řadu rostlinných a živočišných druhů. Jak taková krajina vypadá dnes?

První světovou válku charakterizovala snaha válčících stran uchopit nejnovější výdobytky průmyslové revoluce a v plné síle je použít proti nepříteli. Její bitvy byly typické dlouhotrvajícím pozičním bojem s obrovskou mírou spotřebované energie a prostředků, přičemž na obou stranách bylo často jediným výsledkem utrpení a ztráta životů bez větších územních zisků. Historický a politický dopad těchto událostí je široce rozebírán. Méně známým, avšak zajímavým tématem je vliv válečného střetnutí na přírodu a krajinu.

Přestože od konce první světové války uplynulo více než sto let, existují místa, kde jsou její stopy dobře patrné dodnes. Jedním z takových míst je okolí města Verdun, které se nachází v severovýchodní Francii zhruba 200 km od Paříže. V roce 1916 zde proběhla jedna z největších bitev 1. světové války. Bitva trvající 302 dní si vyžádala přes 700 tisíc obětí na německé i francouzské straně, čímž se zařadila k vůbec nejkrvavějším střetům v historii. Jméno Verdun se díky tomu stalo synonymem válečného utrpení.

Útok zahájila devět hodin trvající německá dělostřelecká palba, která byla předzvěstí několikaměsíčního vzájemného ostřelování. Výbuchy granátů přinášely na bojiště smrt, převracely půdu a horninu a zanechávaly různě hluboké krátery. Krajina kolem Verdunu vypadala již nedlouho po zahájení bitvy jako z jiné planety. Není divu, během celé ofenzivy od února do prosince 1916 se vypálilo více než 60 milionů dělostřeleckých granátů. [1]

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Jaroslav Kukla

Mgr. Jaroslav Kukla, Ph.D. (*1986) vystudoval ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde v současné době působí jako vedoucí laboratoře. Zabývá se využitím metod analytické chemie v biologii a životním prostředí, zejména pak analýzou stabilních izotopů.
Kukla Jaroslav

Doporučujeme

Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Demel  |  25. 2. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Co vůbec znamená mít na vybranou?

Co vůbec znamená mít na vybranou? uzamčeno

Petr Tureček  |  24. 2. 2026
Knize neurovědce Roberta Sapolského Máme na vybranou? se v lednovém Vesmíru věnoval Ivan H. Tuf. Nyní se k ní a k otázce existence svobodné vůle...