i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Krajina po bitvě

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 395, 2022/6

Krajinu u Verdunu za první světové války „přeoraly“ miliony dělostřeleckých granátů a změnily ji k nepoznání. Půdu kontaminovala rezidua výbušnin, arzen a těžké kovy. Zároveň však bojové operace do krajiny vnesly nové prvky přinášející příležitost pro řadu rostlinných a živočišných druhů. Jak taková krajina vypadá dnes?

První světovou válku charakterizovala snaha válčících stran uchopit nejnovější výdobytky průmyslové revoluce a v plné síle je použít proti nepříteli. Její bitvy byly typické dlouhotrvajícím pozičním bojem s obrovskou mírou spotřebované energie a prostředků, přičemž na obou stranách bylo často jediným výsledkem utrpení a ztráta životů bez větších územních zisků. Historický a politický dopad těchto událostí je široce rozebírán. Méně známým, avšak zajímavým tématem je vliv válečného střetnutí na přírodu a krajinu.

Přestože od konce první světové války uplynulo více než sto let, existují místa, kde jsou její stopy dobře patrné dodnes. Jedním z takových míst je okolí města Verdun, které se nachází v severovýchodní Francii zhruba 200 km od Paříže. V roce 1916 zde proběhla jedna z největších bitev 1. světové války. Bitva trvající 302 dní si vyžádala přes 700 tisíc obětí na německé i francouzské straně, čímž se zařadila k vůbec nejkrvavějším střetům v historii. Jméno Verdun se díky tomu stalo synonymem válečného utrpení.

Útok zahájila devět hodin trvající německá dělostřelecká palba, která byla předzvěstí několikaměsíčního vzájemného ostřelování. Výbuchy granátů přinášely na bojiště smrt, převracely půdu a horninu a zanechávaly různě hluboké krátery. Krajina kolem Verdunu vypadala již nedlouho po zahájení bitvy jako z jiné planety. Není divu, během celé ofenzivy od února do prosince 1916 se vypálilo více než 60 milionů dělostřeleckých granátů. [1]

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Jaroslav Kukla

Mgr. Jaroslav Kukla, Ph.D. (*1986) vystudoval ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde v současné době působí jako vedoucí laboratoře. Zabývá se využitím metod analytické chemie v biologii a životním prostředí, zejména pak analýzou stabilních izotopů.
Kukla Jaroslav

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....