i

Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Krajina po bitvě

 |  30. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 395, 2022/6

Krajinu u Verdunu za první světové války „přeoraly“ miliony dělostřeleckých granátů a změnily ji k nepoznání. Půdu kontaminovala rezidua výbušnin, arzen a těžké kovy. Zároveň však bojové operace do krajiny vnesly nové prvky přinášející příležitost pro řadu rostlinných a živočišných druhů. Jak taková krajina vypadá dnes?

První světovou válku charakterizovala snaha válčících stran uchopit nejnovější výdobytky průmyslové revoluce a v plné síle je použít proti nepříteli. Její bitvy byly typické dlouhotrvajícím pozičním bojem s obrovskou mírou spotřebované energie a prostředků, přičemž na obou stranách bylo často jediným výsledkem utrpení a ztráta životů bez větších územních zisků. Historický a politický dopad těchto událostí je široce rozebírán. Méně známým, avšak zajímavým tématem je vliv válečného střetnutí na přírodu a krajinu.

Přestože od konce první světové války uplynulo více než sto let, existují místa, kde jsou její stopy dobře patrné dodnes. Jedním z takových míst je okolí města Verdun, které se nachází v severovýchodní Francii zhruba 200 km od Paříže. V roce 1916 zde proběhla jedna z největších bitev 1. světové války. Bitva trvající 302 dní si vyžádala přes 700 tisíc obětí na německé i francouzské straně, čímž se zařadila k vůbec nejkrvavějším střetům v historii. Jméno Verdun se díky tomu stalo synonymem válečného utrpení.

Útok zahájila devět hodin trvající německá dělostřelecká palba, která byla předzvěstí několikaměsíčního vzájemného ostřelování. Výbuchy granátů přinášely na bojiště smrt, převracely půdu a horninu a zanechávaly různě hluboké krátery. Krajina kolem Verdunu vypadala již nedlouho po zahájení bitvy jako z jiné planety. Není divu, během celé ofenzivy od února do prosince 1916 se vypálilo více než 60 milionů dělostřeleckých granátů. [1]

Nyní vidíte 20 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném →
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie, Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Jaroslav Kukla

Mgr. Jaroslav Kukla, Ph.D. (*1986) vystudoval ochranu životního prostředí na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde v současné době působí jako vedoucí laboratoře. Zabývá se využitím metod analytické chemie v biologii a životním prostředí, zejména pak analýzou stabilních izotopů.
Kukla Jaroslav

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...