Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Epigenetické značky varují před rakovinou

 |  2. 5. 2022
 |  Vesmír 101, 320, 2022/5

Míra metylace DNA buněk děložního čípku může pomoci identifikovat ženy se zvýšeným rizikem rakoviny vaječníků a prsu.

Epigenetika nás učí, jak se jaderná DNA nebo její „natáčky“ (histony) můžou během života jedince označit „visačkami“ (metylovými, hydroxymetylovými nebo acetylovými skupinami), které určují, jak, kdy a v jakém stupni se případně označené geny v buňce projeví tvorbou dané bílkoviny, čili jak se exprimují. Taková značka se může i dědit a projeví se u potomků náchylností k nemoci nebo vlivem na nějaký znak (např. obezitu nebo tělesnou výšku).

Riziko rakoviny vaječníků a rakoviny prsu zvyšují jak zděděné mutace v genech BRCA1 a BRCA2, tak negenetické faktory související se životním stylem a kvalitou životního prostředí. Výzkumníci z Innsbrucké univerzity v Rakousku popsali dva indexy, které míru tohoto kombinovaného rizika signalizují. Hodnota těchto indexů odpovídá míře metylace cytosinů v dinukleotidech CpG (cytosin-fosfát-guanin). Index pojmenovaný WID-OC ukazuje riziko rakoviny vaječníků [1], index WID-BC vyjadřuje riziko rakoviny prsu [2]. Oba indexy mohou být stanoveny najednou z buněk děložního čípku. Jeho tkáň je biologicky příbuzná jak vaječníkům, tak prsní tkáni – mají společný embryonální původ z Müllerova vývodu. Čípek je však snadněji dostupný pro odběr vzorků. V ověřovací studii index WID-OC správně odhalil 76 % žen s rakovinou vaječníků a index WID-BC 81 % žen s rakovinou prsu. Vedoucí výzkumu Martin Widschwendter pro web genomeweb.com uvedl, že cílem jeho týmu je identifikovat převážnou většinu žen, které jsou ohroženy rozvojem nádorů specifických pro ženy – bez ohledu na genetické nebo negenetické rizikové faktory. Jeho skupina už vyvinula dva další indexy WID, jeden pro děložní sliznici a druhý pro rakovinu děložního čípku (s níž WID-OC ani WID-BC nesouvisí). Dalším výzkumem na dostatečném počtu odběrů je třeba posoudit, jak dobře fungují všechny čtyři indexy na jednom vzorku děložního čípku a zda v kombinaci s dalšími opatřeními umožňují včasné odhalení těchto typů rakoviny. Indexy WID-OC a WID-BC by mohly být použity jako první linie screeningu onemocnění s následným testováním na základě úrovní rizika, které odhalí. Například ženy s vysokými hladinami indexu WID-OC by mohly následně podstoupit test nádorového markeru CA-125 a test volně kolující (nebuněčné) DNA (cfDNA) v krevní plazmě, zatímco ženy s vysokými hladinami indexu WID-BC by mohly podstoupit magnetickou rezonanci prsu a analýzu nebuněčné DNA. [3]

Literatura

 [1] Barrett J. E. et al.: Nature Communications, 2022, DOI: 10.1038/s41467-021-26615-y.

[2] Barrett J. E. et al.: Nature Communications, 2022, DOI: 10.1038/s41467-021-27918-w.

[3] Kocík M., Vymětalová Y. Málek I.: Volná (nebuněčná) lidská DNA v tělních tekutinách – možnosti klinického využití. Čas. Lék. čes. 146: 96-101, 2007.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

František Vyskočil

Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., (*1941), emeritní pracovník Akademie věd ČR a emeritní člen České lékařské společnosti JEP, člen Učené společnosti ČR a The Physiological Society (Londýn a Cambridge) absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a farmakologii na Kazaňské lékařské univerzitě, kde byl léta profesorem. Ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakultě UK studoval mozkové synapse, neurofyziologii a biofyziku buněčných membrán. Objevil nekvantové uvolňování neuropřenašečů na synapsích a vznik mozkové šířící se deprese (klasická citační práce ISI USA). Je nositelem čestné medaile J. E. Purkyně, medaile Senátu ČR, ceny Josefa Hlávky a rektora Karlovy univerzity.

Vyskočil František

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....