Jak to bylo s covidem

Ad Vesmír 101, 116, 2022/2

Z článku by mohl čtenář nabýt dojmu, že určení původu koronaviru je jen otázkou času a že výzkum je na dobré cestě. Situace je ale podstatně složitější. V únoru 2020 vyšel v časopise Lancet článek,¹⁾ který rezolutně popíral laboratorní původ viru. Jeho prvním autorem (autoři byli v abecedním pořadí) byl Charles Calisher z Coloradské státní univerzity, ale skutečnými iniciátory článku byli Peter Daszak a Anthony Fauci. V říjnu 2021 Francis Collins, ředitel amerického Národního ústavu zdraví (NIH), přiznal, že výzkum koronavirů v laboratoři ve Wu-chanu byl jeho institucí částečně sponzorován přes nevládní organizaci EcoHealth Alliance Petera Daszaka. Šlo i o modifikování virů metodou „gain of function“ (zvýšení funkčnosti). Peter Daszak byl proto v případě onoho článku v Lancetu v silném střetu zájmů. V té době byl původ viru neznámý a vznik článku zřejmě motivovala snaha odvést od sebe pozornost a uklidnit čínskou stranu, která o viru mlžila a lhala.

Když tým Světové zdravotnické organizace (WHO), zkoumající původ viru v roce 2021, dorazil do Wu-chanu, dlouho musel nuceně zůstat v hotelu a následně nedostal požadovaná data z počátků epidemie. Nevíme tedy, kdy epidemie skutečně začala, kdo byli první pacienti a jaké měli příznaky a zdravotní parametry. Čínský tisk později citoval švýcarského epidemiologa, který měl tvrdit, že USA naléhaly na členy komise, aby podpořili hypotézu o úniku z laboratoře. Švýcarská ambasáda v Číně toto tvrzení ověřovala a zjistila, že jmenovaná osoba neexistuje. Podobných výmyslů čínský tisk, plně ovládaný vládnoucí stranou, publikoval spoustu.

Máme důvod předpokládat, že epidemie začala dříve, než Čína oficiálně uvádí. Svědčí o tom mj. zvýšený ruch okolo nemocnic ve Wu-chanu už koncem léta 2019, záhadné onemocnění několika pracovníků institutu ve Wu-chanu ještě před oficiálním začátkem epidemie nebo zvýšené množství dotazů na příznaky tohoto onemocnění na čínské sociální síti Baidu opět dlouho před vyhlášením epidemie. Autor kritizuje Jaroslava Flegra, který podporuje hypotézu o úniku viru z laboratoře. I když mám o řadě názorů kolegy Flegra mírně řečeno pochybnosti, v tomto bodě s ním souhlasím.

V září 2021 vyšel v Lancetu článek²⁾ žádající transparentní vyšetření původu viru. Jeho první autor je Jacques van Helden, v týmu najdeme i jméno francouzského virologa Jeana-Michela Claveria. Ten v rozhovoru v Respektu v listopadu 2021 komentoval situaci ohledně původu viru jako „příliš mnoho náhod a příliš mnoho lží“. První autor už zmíněného úvodního článku Lancetu, Charles Calisher, pak v roce 2021 napsal, že „pokud a dokud se čínská vláda náhle nestane transparentní a nedovolí mezinárodním výzkumníkům zkoumání dat z Wu-chanu, nebudeme znát původ viru a možná se ho nedozvíme nikdy“.³⁾ Podobně se později vyjádřil i iniciátor popíračského článku v Lancetu Anthony Fauci.

Ondřej Šráček

Odpověď autora: V článku som vychádzal prevažne z vedeckých poznatkov publikovaných v odbornej literatúre. Samozrejme sú mi známe aj rôzne názory o možnom úniku vírusu z laboratória, ale zatiaľ sú na úrovni špekulácií, niekedy aj diskutabilnej kvality. S čitateľom sa zhodneme, že pri hľadaní pôvodu pandemického koronavírusu treba brať do úvahy všetky možnosti, teda aj únikovú teóriu. Zatiaľ som však nenašiel vedecky podporené tvrdenie, ktoré by ju jasne favorizovalo a bolo publikované v prestížnom vedeckom časopise.

Nemyslím si, že by jeden človek, Peter Daszak, mohol až tak ovplyvniť myslenie odborníkov na celom svete o zoonotickej povahe vírusu, nech už by bola jeho motivácia akákoľvek. Okolo každej veľkej udalosti, tým skôr ak ide o pandémiu, vznikajú rôzne teórie, špekulácie a mýty. Aj teória o úniku vírusu z laboratória je rýdzo v rovine diskusií. Preto bez dôkazov podozrievať vedcov vo Wu-chane, že urobili fatálnu chybu, je podľa mňa neférové.

Súhlasím, že čínske autority nie sú veľmi ústretové, že zbytočne situáciu zneprehľadňujú, o čom som sa krátko zmienil aj v článku. Nechcel som článok orientovať týmto smerom, skôr inklinujem k vedeckým argumentáciám. Preto ma prekvapuje, aké vágne argumenty čitateľ uvádza na podporu únikovej teórie. Upozorňuje na zvýšený ruch okolo nemocnice vo Wu-chane (je to 11-miliónové veľkomesto) alebo čerpanie informácií z čínskych sociálnych sietí (ako by sme nemali skúsenosti s hodnovernosťou takýchto faktov aj u nás). Často sa spomína záhadné respiračné ochorenie pracovníkov virologického ústavu vo Wu-chane. Pri ich ochorení na covid-19 by som očakával, vzhľadom na infekčnosť nového koronavírusu, infikovanie ďalších pracovníkov na ústave, ako aj ich rodinných príslušníkov. Čitateľ, verím, že nie zámerne, prehliada fakt, že u pracovníkov ústavu neboli zistené špecifické vírusové protilátky.

Pri presadzovaní teórie, že čínski vedci získali nebezpečný koronavírus metódou „gain of function“, mi stále chýba odpoveď na prirodzenú otázku, s akým vírusom pracovali, aby bol v konečnom dôsledku celý jeho genóm aspoň z 99 % identický so SARS-CoV-2, keď taký vírus dovtedy nikto neidentifikoval.

Na komentár, že pri hľadaní pôvodu koronavírusu je „príliš veľa náhod a príliš veľa klamstiev“, možno poznamenať, že náhody nie sú dôkazy a klamstvo, tým skôr vo vede, nemá dlhú životnosť.

I keď sa ukazuje, že pátranie po pôvode SARS-CoV-2 nebude jednoduché, som toho názoru, že je len otázkou času, kedy jeho pôvod spoznáme, hoci cesta k tomuto poznaniu vôbec nemusí byť priamočiara a môže trvať aj roky.

Štefan Vilček