GM lilky pro Bangladéš

Cornellova univerzita (Ithaca, USA) bude pokračovat ve vývoji nových odrůd geneticky upravených lilků, které mají pomoci zemědělcům v Bangladéši a na Filipínách. Získala na to nový grant americké rozvojové agentury USAID.

Lilek se před lety stal vlajkovou lodí snah rozšířit pěstování geneticky modifikovaných plodin v chudších zemích. Takto získané odrůdy mohou přinášet vyšší výnosy, omezovat spotřebu pesticidů a přinášet zdravotní benefity svým konzumentům (Vesmír 95, 400, 2016/7; 95, 430, 2016/7), čelí však nedůvěře farmářů i překážkám ze strany vlád. Příkladem je zlatá rýže, která by mohla pomoci vyřešit problém s nedostatkem vitaminu A v řadě asijských zemí, ale v Indii i jinde narazila na tvrdý odpor (Vesmír 96, 351, 2017/6).

Geneticky modifikovaný lilek produkuje bakteriální Bt-toxin, podobně jako kukuřice MON810, schválená i pro pěstování v EU. Díky tomu je odolnější vůči zavíječi Leucinodes orbonalis. Indie jeho pěstování odmítla, v Bangladéši byl schválen v roce 2013 a začal se pěstovat o rok později. Výnosy díky tomu vzrostly o 51 %, náklady na pesticidy naopak o 38 % poklesly.

Nový projekt Cornellovy univerzity má dvě větve: ve výzkumné části bude usilovat o vývoj odrůd optimalizovaných pro podmínky jednotlivých regionů, ve druhé, můžeme jí říkat diplomatická, se bude snažit o zjednodušení administrativy a o rozptýlení obav z využívání biotechnologií v zemědělství. -ov-

Geneticky modifikovaný lilek se bangladéšským farmářům osvědčil: výnosy stouply, náklady na pesticidy se snížily.Snímek Arif Hossai