V čem oboje pohlaví se shoduje a čím se liší od sebe

1882: Tak zní titul článku uveřejněného od M. G. Delaunaye v „Revue Scientifique“ z 3. září l. 1881. Článek ten obírá se, jako nyní největší čásť výzkumův, rozdíly obou pohlaví, zvláště tím, co se vyzkoumalo o specii člověka. […]

Muž vdechuje více kyslíku, ačkoli méně zhusta vydechuje. Dle Queteleta má žena ve věku mezi patnácti a padesáti lety o jedno dýchnutí za minutu více než muž. V každém stáří odvádí muž více kyseliny uhličité nežli žena. Temperatura mužova jest vyšší než teplota ženina. Při oběhu jest nátlak krve u muže prudčí než u ženy, ale tepobití jest méně často. […] Dle Livona jest u ženy levá lopatka delší nežli pravá, tak jako u nižších druhův. Broca seznal, že délka klíční kosti proti plecím jest u ženy větší než u muže, jako jest větší u plemene černého než u bílého. […]

Mozek muže jest těžší nežli mozek ženy, nejenom absolutně, ale i relativně. Velikost mozku ženského má se k velikosti mozku mužského jako 927 ku 1000, váha jako 909 ku 1000. Při stejné velikosti jest mozek ženský méně těžký než mozek mužský. Průměrná váha sedmnácti mozků mužských převyšuje váhu tolikéž mozků ženských stejné velikosti o 172 grammy. To jsou tedy rozdíly konformace. Dle všech anthropologů (Broca, Wagner, Huschke), jsou přední laloky mozkové u ženy méně vyvinuty. Huschke nalezl differenci 54 krychlových centimetrů ve prospěch muže. Z druhé strany jsou zadní laloky mozkové u ženy objemnější než u muže. Dle Wagnera jest mozek ženský stále měrou větší nebo menší v embryonálním stavu. Někteří anatomové domnívají se, že pravá půle mozku jest vyvinutější u ženy, levá u muže. Tím vysvětluje se, proč muž při setkání se obyčejně pravou a žena levou ruku volí.

Dále jest diskusse o metafysické hodnotě obou pohlaví; autor uvádí přehled jich zvláštností při rozličných rodech. Jeho konkluse jsou asi tyto: V čem oboje pohlaví se shoduje a čím se liší od sebe „Přednost ženského pohlaví, znatelná pouze u jistých nižších rodů samcův a u mláďat vyšších rodů, značí nižší stupeň vývoje.“

„Rovněž tak věc se má s rovností obou pohlaví, což lze toliko pozorovati na individuech méně vyvinutých, jako jsou nižší rody a druhy, mladé osoby, starci a nižší třídy lidstva.“

„Naproti tomu přednost samčího pohlaví před samičím záleží ve vyšším vývoji, jímž se vyznačují vyšší druhy a rody, dospělý věk a vyšší třídy lidstva.“

„Co se týká stránky morální a fysické, dokazuje vývoj, že postupoval od stanoviska ženského pohlaví ke stanovisku mužského pohlaví; a stav rovnosti representuje stanovisko střední.“

Pš. (Vesmír 11, 92, 1882/8)

2022: Článek odráží dobovou posedlost měřením všeho, co se v lidském těle tehdejšími prostředky měřit dalo. Taková měření byla často zkreslena metodickými chybami a vyvozovaly se z nich dalekosáhlé závěry, pro které data ve skutečnosti nedávala žádnou oporu. Podrobně o tom píše Stephen J. Gould v knize Jak neměřit člověka (NLN, 1998). Na četné chyby spojené s hledáním rozdílů v mužském a ženském mozku upozorňuje Angela Saini v knize Od přírody podřadné (Academia a Sociologický ústav AV ČR, Praha 2018, viz Vesmír 97, 745, 2018/12).

Odborná debata o mezipohlavních rozdílech ve struktuře a fungování mozku stále nekončí, byť se dnes vede na mnohem jemnější úrovni. Příklad? Loni publikovaný shrnující článek dospěl k závěru, že mezi mužským a ženským mozkem nejsou kromě velikosti téměř žádné rozdíly.¹⁾ Jedna z odpovědí na něj kritizuje metodické nedostatky posuzovaných studií a tvrdí, že i po odfiltrování vlivu velikosti lze statisticky významné rozdíly najít u dvou třetin měřitelných parametrů – v 36 % ve prospěch mužů, v 29 % ve prospěch žen.²⁾ Vyberte si.