Staropanenské svinky jsou atraktivní

Evoluční psychologové opakovaně dokázali, že hlavní složkou atraktivity žen je jejich mládí. Jednoduchá interpretace je, že mladší ženy jsou pro muže atraktivnější než starší ženy. Trošku složitější vysvětlení bere v potaz i takzvaný stupeň neotenie. Ten se měří jako rozdíl mezi skutečným věkem a odhadovaným věkem dané ženy. Pokud žena vypadá mnohem mladší, než ve skutečnosti je, je atraktivnější než jiná žena, která vypadá na své roky. Jak hodnotí atraktivitu partnerek jiní živočichové?

Studovat podstatu rozhodovacího procesu se dá pomocí nabídnutí volby. Když samci ukážete dvě partnerky lišící se v nějaké charakteristice, kterou si zvolí? Tento postup aplikovaly francouzské výzkumnice na svinky obecné (Armadillidium vulgare). Již dříve zjistily (Vesmír 98, 676, 2019/12), že atraktivitu samice ovlivňují parazitické wolbachie (nakažené moc zajímavé nejsou) a stupeň příbuznosti (nepříbuzné jsou mnohem atraktivnější).

Tentokrát se zaměřily na sexuální zkušenost samic. Všechny byly stejně staré (půldruhého roku), ale některé z nich se v předchozím roce pářily a měly jednu až dvě snůšky, jiné příležitost k páření neměly. Samice ukládají po páření spermie do spermaték a k oplození svých vajíček je používají celý život, který může trvat až 4 roky. Ročně vyprodukují dvě snůšky. Samci svinek nemají žádné možnosti, jak sokovy spermie ze samice vypudit. Kopulují- li s oplodněnou samicí, dočkají se proto pouze částečného reprodukčního úspěchu, neboť své spermie jen přidají k těm dříve uloženým.

Rozdíl mezi samicemi byl v jejich „povolnosti“ – sexuálně zkušenější se již pářit nechtěly a samci o ně měli menší zájem. Navíc to vypadá, že ochota samic k páření po první kopulaci klesá postupně a relativně pomalu. Dva měsíce po předchozí kopulaci se většina z nich páří ještě docela ochotně, ale po půl roce už většinou samčí pokusy o kopulaci vehementně odmítají.

Atraktivita samiček svinky obecné (Armadillidium vulgare) je závislá na jejich zkušenostech s druhým pohlavím.Snímek FrankRamspott, iStock.com

Preference „panen“ neovlivnila ani jejich případná nákaza wolbachií, jelikož samci si při volbě mezi dvěma nakaženými i dvěma nenakaženými samicemi vždy vybrali nezkušenou samici a pářili se s ní déle. Pokud k samicím neměli volný přístup, inzerovali svůj zájem delší dobou, po kterou setrvávali v její blízkosti.

To by byl celkem rozumný doklad věku jako složky atraktivity – v přírodě se samci se starými pannami určitě téměř nesetkávají, takže sexuálně nezkušené samice jsou obvykle ty mladičké. Nicméně, je tu jeden zádrhel – v experimentu použité staré panny zřejmě působily jako nadnormální podnět (Vesmír 82, 612, 2003/11), protože velikost samice souvisí nejen s věkem, ale i s velikostí její následné snůšky. Zatímco velké samice produkují v jednom vrhu stovky vajíček, u malých mladých samic sice celková očekávaná plodnost může být vyšší, ale není zdaleka jisté, zda se větší velikosti vůbec dožijí. V reálném svinčím životě lze mladou pannu přirovnat k vrabci v hrsti, starší napářenou samici spíše k holubu na střeše (přemluvit ke kopulaci se dá dost obtížně) a starou pannu možná k pohádkové slepici snášející zlatá vejce (o které všichni sní, ale nikdo ji neviděl).

Každopádně závěr z francouzských experimentů je poměrně jednoznačný – atraktivita souvisí s nezkušeností samice. Infikované samice sice obecně moc atraktivní nejsou, ale pokud jsou to panny, dají se přimhouřit očka. Koneckonců, těch oček mají svinky na každé straně hlavy několik desítek.

Fortin M. et al.: Ecol. Evol., 2018, DOI: 10.1002/ece3.3858