Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Deprese a stres napomáhají dlouhému covidu

 |  31. 10. 2022
 |  Vesmír 101, 659, 2022/11

Ovlivňují předchozí psychické problémy průběh nemoci SARS-CoV-2? Zvyšují deprese, úzkosti, obavy, stres a osamělost riziko postcovidových stavů? Na tuto otázku odpovídá kladně Siwen Wangová z Harvard T.H. Chan School of Public Health. Psychické potíže skutečně zvyšují riziko výskytu postcovidu, bez ohledu na to, zda jedinci kouří, trpí astmatem, hypertenzí či obezitou. Překvapilo nás, jak silně psychické strádání před infekcí covidem-19 souviselo se zvýšeným rizikem dlouhodobého covidu,“ uvedla vedoucí studie na stránkách univerzity. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí přibližně u pětiny dospělých Američanů po prodělání covidu přetrvávají dlouhodobě potíže, jako je únava, mozková mlha nebo respirační, srdeční, neurologické či zažívací příznaky (o nočních můrách po covidu viz Vesmír 101, 622, 2022/10). Trvají více než čtyři týdny po infekci, ale zhusta měsíce nebo roky. Covid ale není žádná výjimka, duševní zdraví ovlivňuje i průběh a závažnost dalších chorob. Deprese a jiná duševní onemocnění jsou spojena s větším rizikem vážnějšího průběhu a delším trváním příznaků např. u chřipky. Předchozí studie také naznačily, že stres hraje negativní roli u chronických potíží po borelióze a u chronického únavového syndromu a fibromyalgie. Duševní poruchy se pojí také se závažnějšími formami covidu.

Wangová a její kolegové sledovali od dubna roku 2020 přes 54 000 osob (na českém území byly první tři případy onemocnění potvrzeny v neděli 1. března 2020, v USA již 20. ledna 2020). Na začátku studie se ptali účastníků na jejich psychické potíže. Během následujícího roku se více než 3000 účastníků nakazilo covidem. Výzkumníci sledovali, jakými příznaky trpí a jak dlouho trvají. Analyzovali odpovědi a porovnávali účastníky, u nichž se vyvinul postcovidový syndrom, s těmi, kteří dlouhým covidem netrpí. Zjistili, že distres před nákazou zvyšuje riziko dlouhodobého covidu o 32–46 %. Deprese, úzkosti a další psychické nemoci či problémy také zvyšují o 15–51 % riziko zhoršení každodenního života v důsledku dlouhodobého covidu.

„Pokud je nám známo, naše studie je první, která ukazuje, že široká škála sociálních a psychologických faktorů je rizikovým faktorem pro dlouhodobý covid a s tím související zhoršení každodenního života,“ uvedla Andrea Robertsová, hlavní autorka článku s tím, že stav psychického zdraví jako rizikový faktor byl dosud opomíjen. 

Wang S. et al.: JAMA Psychiatry, 2022, DOI: 10.1001/jamapsychiatry.2022.2640

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína, Covid-19
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.