Živočichové bez mikrobů

1932: Živočichové bez mikrobů byli několikráte vypěstováni, v přírodě jsou jimi prý minující larvy molů v listech. Jinak je při všudypřítomnosti mikrobů přirozeno, že vnikají do těla živočichů nebo jsou na jeho povrchu. Zcela čistou kulturu mušky banánové (Drosophila melanogaster) připravil Guyénot a po sta generací ji pěstoval bez bakterií. Mušky tím nikterak netrpěly. Larvy mušky banánové živí se v přírodě kvasinkami, v čistých kulturách synthetickou živinou, obsahující nerostné soli, pepton, lecithin a vitamin, získaný z usmrcených kvasnic nebo z jater. Pokusy takové jsou velmi důležité pro poznání výměny látek u živočichů. Guyénotovi se podařilo dokázati, že larvy mušky banánové jsou s to tvořiti tuky z bílkovin.

Vesmír 10, 127, 1932/5

2022: Mikroorganismy jsou pro zdravý vývoj a fungování (nejen) lidského organismu mimořádně důležité, jakkoli se z mikrobiomu stalo módní slovo, které se v tiskových zprávách řady výzkumných institucí nadužívá (Vesmír 95, 251, 2016/5), a jakkoli se ukázalo, že dlouho tradovaná poučka o střevních a kožních bakteriích desetinásobně převyšujících počet tělesných buněk přece jen přehání (Vesmír 95, 266, 2016/5). Bakterie (ale v málo probádaném rozsahu i protista, viz Vesmír 100, 432, 2021/7) mají vliv na metabolismus, fyziologii, imunitu a zprostředkovaně i na chování živočichů i lidí.

O nejrůznějších interakcích mezi pestrou komunitou jednobuněčných organismů a jejich hostiteli toho stále víme relativně málo. A protože chaos se špatně zkoumá, je užitečné experimentální model zjednodušit. V laboratořích se proto využívají tzv. gnotobiotické modelové organismy – buď přesně víme, které mikroorganismy v nich a na nich žijí, nebo víme, že jsou jich zcela prosté (jsou axenické). Získávají se sterilním vylíhnutím z vajec nebo aseptickými chirurgickými postupy (císařským řezem), jsou chovány ve sterilních podmínkách a krmeny sterilní potravou (Vesmír 91, 218, 2012/4). První axenické zvíře, morče, získali už v roce 1896 George Nuttall a Hans Thierfelder.

Mezinárodní tým, jehož členy jsou i odborníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR, nedávno představil nový myší model GnotoMice15.¹⁾Jeho základem je axenická myš, kterou lze vystavit patnácti detailně charakterizovaným bakteriálním kmenům. Ty reprezentují sedm z dvaceti nejhojnějších skupin střevních bakterií myši a lze je kombinovat jako kostičky v dětské stavebnici. Je tak možné dobře studovat jejich vliv na hostitelský organismus. Model má zajistit lepší reprodukovatelnost studií, například v preklinické fázi testování potenciálních léčiv.

Gnotobiotickou myš GnotoMice15 představuje jeden z jejích „stvořitelů“, Martin Schwarzer z gnotobiologické laboratoře Mikrobiologického ústavu AV ČR.Snímek Jana Plavec, AV ČR