Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Satelitní konstelace

Fotony sice z oblohy, ale z nesprávného místa
 |  3. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 28, 2022/1
 |  Téma: Světlo

Noční obloha je krásná. Kvůli umělému záření, které naši civilizaci doprovází, ji nemůžeme obdivovat všude, ale zkuste se na ni občas zadívat a přemítat nad představami našich předků o vesmíru a nad tím, že my vidíme na obloze i jiná světla než oni. Přelétající družice.

Lidstvo vstoupilo do vesmíru v roce 1957, kdy vyslalo na oběžnou dráhu kolem Země první satelit. Od té doby se jich do vesmíru dostalo mnohem více. Statistiky UNOOSA (United Nations Office for Outer Space Affairs) říkají, že do konce dubna 2021 se do vesmíru dostalo 7389 objektů (a dalších 3750 se jich o to pokoušelo, ale shořely v atmosféře, dopadly na Zem atp.). Na konci roku 2020 na orbitě aktivně pracovalo 3372 umělých družic (podle statistik UCS, Union of Concerned Scientists).

Ze 7389 vypuštěných satelitů jich 1283 bylo vypuštěno v roce 2020 a 880 v prvních čtyřech měsících roku 2021. Za tímto nárůstem stojí satelitní konstelace (to je skupina družic, která pracuje dohromady jako jeden systém). Dříve vypouštěné satelitní konstelace, třeba známý navigační systém GPS, se skládaly z pár desítek družic (např. GPS z 24). Ty nově vypouštěné, které mají poskytovat rychlý přístup k internetu z jakéhokoliv místa na Zemi, mají už teď mnoho set družic (v půlce roku 2021 obíhalo kolem Země 1740 družic systému Starlink a 322 systému OneWeb) a vypouštění pokračuje dál. Pokud vyjdou plány i dalších zájemců o provozování telekomunikačních satelitních konstelací, mohlo by během několika let na nízkých oběžných drahách kroužit přes 75 000 družic.

Nyní vidíte 21 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
TÉMA MĚSÍCE: Světlo
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Soňa Ehlerová

RNDr. Soňa Ehlerová, Ph.D., (*1972) vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá mezihvězdným prostředím v naší Galaxii a vztahy mezi hvězdami a mezihvězdným plynem. Od roku 2021 zastupuje ČR v Radě Evropské jižní observatoře.
Ehlerová Soňa

Další články k tématu

Jak si posvítit na části mozku a jejich funkci?uzamčeno

V paletě nástrojů, které neurovědci mají ke studiu nejsložitější struktury ve vesmíru – mozku savců – přibyl počátkem 21. století nový nástroj.

Spintronika na terahertzových vlnáchuzamčeno

Spintronika, věda o spinové elektronice, se stále častěji ohlíží po partnerovi z ultrarychlé branže. Bude ale manželství s terahertzovou...

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...