Satelitní konstelace

Noční obloha je krásná. Kvůli umělému záření, které naši civilizaci doprovází, ji nemůžeme obdivovat všude, ale zkuste se na ni občas zadívat a přemítat nad představami našich předků o vesmíru a nad tím, že my vidíme na obloze i jiná světla než oni. Přelétající družice.

Lidstvo vstoupilo do vesmíru v roce 1957, kdy vyslalo na oběžnou dráhu kolem Země první satelit. Od té doby se jich do vesmíru dostalo mnohem více. Statistiky UNOOSA (United Nations Office for Outer Space Affairs) říkají, že do konce dubna 2021 se do vesmíru dostalo 7389 objektů (a dalších 3750 se jich o to pokoušelo, ale shořely v atmosféře, dopadly na Zem atp.). Na konci roku 2020 na orbitě aktivně pracovalo 3372 umělých družic (podle statistik UCS, Union of Concerned Scientists).

Ze 7389 vypuštěných satelitů jich 1283 bylo vypuštěno v roce 2020 a 880 v prvních čtyřech měsících roku 2021. Za tímto nárůstem stojí satelitní konstelace (to je skupina družic, která pracuje dohromady jako jeden systém). Dříve vypouštěné satelitní konstelace, třeba známý navigační systém GPS, se skládaly z pár desítek družic (např. GPS z 24). Ty nově vypouštěné, které mají poskytovat rychlý přístup k internetu z jakéhokoliv místa na Zemi, mají už teď mnoho set družic (v půlce roku 2021 obíhalo kolem Země 1740 družic systému Starlink a 322 systému OneWeb) a vypouštění pokračuje dál. Pokud vyjdou plány i dalších zájemců o provozování telekomunikačních satelitních konstelací, mohlo by během několika let na nízkých oběžných drahách kroužit přes 75 000 družic.