i

Aktuální číslo:

2022/1

Téma měsíce:

Světlo

Člověk a klima jako bořitelé obranných hradeb

 |  3. 1. 2022
 |  Vesmír 101, 6, 2022/1

Přírodní pro středí hor bereme jako ostrovy ryzí a zachovalé přírody, kde se rostlinné druhy a společenstva mohou vyvíjet bez zbytečných rušivých vlivů člověka, s nímž často přicházejí nepůvodní a pro ekosystém nežádoucí druhy. Je to do značné míry pravda. Polohy nad horní hranicí lesa jsou natolik specifické (drsné) prostředí, že většina neadaptovaných nížinných druhů zde nenachází podmínky k svému růstu. Pokud by se rostlinné druhy z alpínského bezlesí měly samovolně šířit z jednoho pohoří na druhé, stojí jim v cestě nížiny a často nepřekonatelná bariéra lesů. Jinými slovy rostlinní obyvatelé ostrovů alpínského bezlesí jsou relativně dobře chráněni proti cizím přivandrovalcům. Zdánlivé bezpečí se ovšem může během krátké doby změnit.

Obrannou linii proti nepůvodním druhům napomáhá rozbíjet klimatická změna a člověk. Se změnou klimatu přicházejí i do nejvyšších poloh zvýšené teploty a změny teplotního i srážkového režimu. V horských oblastech proto začíná být snesitelněji pro druhy, které by zde ještě před několika desítkami let růst nemohly. Člověk způsobuje vyšší dostupnost živin, v prostředí často spojenou se zvýšenou atmosférickou depozicí dusíku. Člověk je také úmyslným či neúmyslným, ale důležitým vektorem rozmnožovacích částic rostlin. Přenáší části rostlin, semena i spory. Současná společenstva jsou sice schopna do jisté míry vzdorovat uchycení nových druhů i v době klimatických změn a zvýšené koncentrace živin v půdě. Tato schopnost však rychle slábne pod vlivem mechanického narušování (disturbancí) způsobeného člověkem, který buduje cesty a sjezdovky, staví chaty a další turistickou infrastrukturu. Vinou mechanického narušování se proto může řada zavlečených druhů lépe uchytit. Pokud budeme chtít omezit nepůvodní druhy v nejvyšších polohách hor, budeme muset dávat pozor na to, co děláme, nebo začít shánět prostředky pro adekvátní management k napravení důsledků.

Jonas J., Lembrechts J. J. et al.: PNAS, 2016, DOI: 10.1073/pnas.1608980113

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Miroslav Zeidler

RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Na katedře ekologie a životního prostředí této fakulty se zabývá ekologií horských ekosystémů.

Doporučujeme

Konec dějin a vize budoucnosti

Konec dějin a vize budoucnosti

Eva Bobůrková  |  3. 1. 2022
Setkali jsme se nedlouho po listopadových oslavách. Výročí sametové revoluce je pro leckoho příležitostí k zamyšlení nad stavem dnešní...
Mobilis in mobili?

Mobilis in mobili? uzamčeno

Ondřej Bábek  |  3. 1. 2022
Na konci druhé dekády 21. století si vědy o Zemi bez větších ovací a ve vší skromnosti připomněly padesáté narozeniny teorie tektoniky...
Opatrné naděje

Opatrné naděje

Bedřich Moldan  |  3. 1. 2022
Globální změna klimatu spolu s pokračující destrukcí biologické rozmanitosti a rostoucím znečištěním představuje jeden z největších současných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné