i

Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Kulturní hodnoty a zvládání pandemie

 |  7. 9. 2021
 |  Vesmír 100, 570, 2021/9

Brzy to budou dva roky, co svět zasáhla pandemie covidu-19, a mnohé zajímá, proč ji některé státy zvládají lépe než jiné. Jedním z vysvětlení mohou být kulturní rozdíly v ochotě dodržovat pravidla, způsobené odlišnou mírou dlouhodobé adaptace na kolektivní hrozby.

Zatímco v jedné zemi kolabují nemocnice a dochází k přísným lockdownům, na druhé straně planety dokážou spočítat oběti koronaviru na prstech jedné ruky a žijí vesměs běžným životem. Co se skrývá za těmito rozdíly? Je to technologická vyspělost, kvalita zdravotnictví, průměrný věk a zdraví populace, geografická izolace, schopnosti vlády či konspiračně řečeno „rozdílný přístup ke statistikám“? Ač všechny uvedené faktory hrají svou roli, na jednu věc se v debatě o koronaviru často zapomíná – a to jsou kulturní hodnoty.

Individualismus a kolektivismus

Když představitelé západního křesťanství v průběhu středověku začali tažení proti incestu, asi netušili, že tím ovlivní šíření pandemie o stovky let později. Kromě sňatků mezi sourozenci, což je vesměs univerzální lidské tabu, začala církev mezi lety 300 až 1200 postupně zakazovat i manželství s bratranci a sestřenicemi (v jednu dobu až do šestého kolene), nevlastními příbuznými, sešvagřenými osobami či dokonce duchovními příbuznými (kmotry a kmotrami). Současně začala být propagována manželství z lásky na úkor domluvených sňatků a novomanželé byli vedeni k tomu, aby zakládali vlastní domácnosti mimo své rodiny. Lidé byli odrazováni od adopcí a ukončeny byly všechny formy mnohoženství a konkubinátu.

Nyní vidíte 16 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie, Covid-19

O autorovi

Václav Hrnčíř

Mgr. Václav Hrnčíř, Ph.D. (*1990) vystudoval archeologii na Univerzitě Hradec Králové, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Pracuje na Archeologickém ústavu AV ČR v Praze, kde se zabývá obdobím neolitu, kulturní evolucí a mezikulturním výzkumem společností napříč časem a prostorem.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné