Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Spěchat, či nespěchat?

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 431, 2021/7

S úmyslem vyslat lidskou posádku na Měsíc přišel prezident Spojených států amerických Donald Trump v roce 2017. NASA uvažovala o roce 2028 a začala rozvíjet program Artemis. Artemis byla bohyně lovu a Měsíce, ochránkyně divoké zvěře a rostlin. Byla také sestrou boha Apollona. Proto tedy jméno projektu. V březnu 2019 Trumpův viceprezident Mike Pence na zasedání Národní rady pro vesmír (NSC) prohlásil, že termín 2028 „není dost dobrý“, takže by NASA měla realizovat let na Měsíc již v roce 2024. A nezastíral, že věda stojí v lepším případě až na druhém místě: „V tomto století, stejně jako tomu bylo v tom minulém, si musejí Spojené státy zachovat prvenství v dobývání kosmu nejenom proto, že je to hnací silou ekonomiky a zárukou bezpečnosti naší země, ale především proto, že – stejně jako při dobývání všech nových hranic – ti, kdo mají odvahu tam být první a jsou odhodlaní tam zůstat, píšou pravidla a určují hodnoty.“ Čína a Ruská federace o svých vesmírných programech nejspíše uvažují obdobně.

V prosinci 2019 započal 25. sluneční cyklus. Maximum sluneční aktivity se očekává v průběhu let 2023–2029. Výrony koronální hmoty – plazmové oblaky – zaplavují Zemi proudem nabitých částic, zejména elektronů, protonů a i těžších iontů, a působí geomagnetické bouře. To může astronauty nacházející se mimo prostor, v němž nás chrání atmosféra Země a magnetické pole Země, bezprostředně ohrozit na životě. Nejen přímo dávkou záření, ale také poškozením životně důležitých zařízení kosmické lodi (elektroniky). O tom, že nejde o lichou obavu, svědčí např. 20. sluneční cyklus. Mezi předposledním letem Apolla 16 ( 16.– 27. 4. 1972) a posledním letem (7.–19. 12. 1972) došlo v srpnu 1972 k mohutným erupcím koronální hmoty a následným silným geomagnetickým bouřím. Plazmový oblak z erupce, jež nastala 4. srpna 1972, dorazil k Zemi za pouhých 14,6 hodiny. Odhaduje se, že astronaut na Měsíci by ve skafandru obdržel dávku záření 1 až 10 Sv (padesát procent lidí nepřežije dávku 3 Sv). Sluneční fyzikové jednotlivé výrony koronální hmoty předpovědět nedovedou, zjistili však, že v lichých slunečních cyklech je vyšší pravděpodobnost extrémní koronální erupce ke konci cyklu, zatímco v sudých na počátku.1) To by první z obou termínů preferovalo, rozum by možná start s lidskou posádkou posunul až za rok 2030. Nebylo by žádoucí, aby o termínech letů s lidskou posádkou nerozhodovaly politické ambice? O bohyni Artemidě se traduje, že vyžadovala patřičnou úctu. 

Poznámky

1) Mathew J. Owens et al.: Solar Physics, 2021, DOI: 10.1007/s11207-021-01831-3.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...