Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Spěchat, či nespěchat?

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 431, 2021/7

S úmyslem vyslat lidskou posádku na Měsíc přišel prezident Spojených států amerických Donald Trump v roce 2017. NASA uvažovala o roce 2028 a začala rozvíjet program Artemis. Artemis byla bohyně lovu a Měsíce, ochránkyně divoké zvěře a rostlin. Byla také sestrou boha Apollona. Proto tedy jméno projektu. V březnu 2019 Trumpův viceprezident Mike Pence na zasedání Národní rady pro vesmír (NSC) prohlásil, že termín 2028 „není dost dobrý“, takže by NASA měla realizovat let na Měsíc již v roce 2024. A nezastíral, že věda stojí v lepším případě až na druhém místě: „V tomto století, stejně jako tomu bylo v tom minulém, si musejí Spojené státy zachovat prvenství v dobývání kosmu nejenom proto, že je to hnací silou ekonomiky a zárukou bezpečnosti naší země, ale především proto, že – stejně jako při dobývání všech nových hranic – ti, kdo mají odvahu tam být první a jsou odhodlaní tam zůstat, píšou pravidla a určují hodnoty.“ Čína a Ruská federace o svých vesmírných programech nejspíše uvažují obdobně.

V prosinci 2019 započal 25. sluneční cyklus. Maximum sluneční aktivity se očekává v průběhu let 2023–2029. Výrony koronální hmoty – plazmové oblaky – zaplavují Zemi proudem nabitých částic, zejména elektronů, protonů a i těžších iontů, a působí geomagnetické bouře. To může astronauty nacházející se mimo prostor, v němž nás chrání atmosféra Země a magnetické pole Země, bezprostředně ohrozit na životě. Nejen přímo dávkou záření, ale také poškozením životně důležitých zařízení kosmické lodi (elektroniky). O tom, že nejde o lichou obavu, svědčí např. 20. sluneční cyklus. Mezi předposledním letem Apolla 16 ( 16.– 27. 4. 1972) a posledním letem (7.–19. 12. 1972) došlo v srpnu 1972 k mohutným erupcím koronální hmoty a následným silným geomagnetickým bouřím. Plazmový oblak z erupce, jež nastala 4. srpna 1972, dorazil k Zemi za pouhých 14,6 hodiny. Odhaduje se, že astronaut na Měsíci by ve skafandru obdržel dávku záření 1 až 10 Sv (padesát procent lidí nepřežije dávku 3 Sv). Sluneční fyzikové jednotlivé výrony koronální hmoty předpovědět nedovedou, zjistili však, že v lichých slunečních cyklech je vyšší pravděpodobnost extrémní koronální erupce ke konci cyklu, zatímco v sudých na počátku.1) To by první z obou termínů preferovalo, rozum by možná start s lidskou posádkou posunul až za rok 2030. Nebylo by žádoucí, aby o termínech letů s lidskou posádkou nerozhodovaly politické ambice? O bohyni Artemidě se traduje, že vyžadovala patřičnou úctu. 

Poznámky

1) Mathew J. Owens et al.: Solar Physics, 2021, DOI: 10.1007/s11207-021-01831-3.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost, Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...