Pravidla komunity zlepšují vztahy

Romové patří v Evropě k nejstigmatizovanějším a nejdiskriminovanějším menšinám. Jejich podmínky pro vzdělávání, bydlení či pracovní příležitosti jsou ve srovnání s příslušníky většinové společnosti značně neuspokojivé. Vztah mezi Romy a majoritou současné výzkumy popisují jako napjatý. Z teorie meziskupinového kontaktu víme, že napjaté vztahy mezi určitými skupinami může zlepšit přímý kontakt mezi příslušníky daných skupin. Co ale dělat v situaci, kdy lidé příležitosti k vzájemným kontaktům nemají nebo je nevyhledávají?

Řešením může být nepřímý meziskupinový kontakt, např. zprostředkovaný zkušenostmi jiných lidí. Výzkum Brněnské laboratoře meziskupinových procesů Psychologického ústavu AV ČR potvrdil, že postoje českých Romů k neromské části společnosti souvisejí nejen s osobními zkušenostmi Romů z přímého kontaktu s Neromy, ale rovněž se zprostředkovanými zkušenostmi ostatních Romů. Lepší postoje k Neromům měli ve výzkumu ti Romové, kterým jejich rodina, romští přátelé nebo známí vyprávěli o vlastní (pozitivní) zkušenosti s příslušníky většinové společnosti.

Čím to je, že naši blízcí takto významně ovlivňují naše postoje k lidem, kteří nejsou příslušníky naší skupiny? Důležitou roli hrají podporující injunktivní sociální normy – pravidla (v tomto případě romské) komunity, která určují, jaké chování vůči Neromům je žádoucí a jaké nikoliv. Pokud romští respondenti věděli, že se ostatní Romové stýkají s Neromy, odvodili, že Romové obecně kontakt s Neromy podporují. Romové, kteří vnímali podporu kontaktu s Neromy, k nim zaujímali pozitivnější postoje. Předpoklad, že ostatní Romové kontakt s Neromy podporují, tak může nejen zlepšovat postoje Romů k Neromům, ale i motivovat jednotlivce k osobním kontaktům s příslušníky většinové části společnosti a oboustranně tak zlepšovat vzájemně napjaté vztahy.

Členové Brněnské laboratoře meziskupinových procesů svůj výzkum přednesli v polovině května mezinárodní skupině expertů účastnících se webináře „Anticikanismus a situace Romů v šesti evropských zemích“, pořádaného Sekcí interkulturní psychologie Českomoravské psychologické společnosti.