Pavouk na dně láhve nemusí být projevem deliria

Odpadky do přírody nepatří. Tomu snad rozumí každý, byť ne každý se tímto pravidlem řídí. V důsledku chování některých lidí jsou některé příměstské lesy a parky nepříliš líbivé. Polští výzkumníci se rozhodli spojit užitečné se zajímavým a vysbírali v deseti vratislavských parcích a lesících láhve a plechovky. Zatímco většina ostatních lidí by v této fázi považovala věc za vyřešenou, zoologové zkontrolovali obsah nalezených nádob. Třetina z nich obsahovala pavouky či stopy jejich pobytu, jako jsou kokony, pavučiny či svlečky, několik obsahovalo i pavoučí mrtvolky.

Pavouci jednoznačně preferovali bezbarvé láhve, respektive bezbarvé skleněné láhve, a láhve, které obsahovaly sladké nealko nápoje. Bohužel takových láhví mnoho nebylo. Článek totiž poskytuje sondu i do spotřebitelského chování nezodpovědných návštěvníků: většina láhví byla od piva a také tvrdý alkohol tvořil náplň významné části studovaných nádob.

Dříve, než milovníci pavouků začnou s nadšením v lesích rozhazovat láhve od limonád, je vhodné upozornit, že pavouci jsou dosti specifickou skupinou bezobratlých. V láhvích totiž bylo chyceno také hodně brouků, mravenců i plžů. Pro ně však fungovaly jako ekologická past – nalákaly je na sladkou vůni, uvěznily a usmrtily. Pavouci naproti tomu často v pohodě zvládají pohyb po skleněných stěnách, pomáhá jim i jisticí vlákno, na kterém se dovnitř spouštějí.

Každopádně jde o zajímavý nápad jak zkoumat soužití živočichů s odpadky a přitom udělat něco pro své okolí. Podobné téma jsem viděl zpracované v příspěvku jedné litevské kolegyně, která extenzivně sbírala v lese smetí a půdní bezobratlé během pravidelného venčení psa. Vrtá mi však hlavou, proč takový výzkum proběhl ve Vratislavi a nikoliv v Olomouci na Univerzitě Palackého (palack znamená v maďarštině láhev). Snad jsou olomoucké parky pro podobnou studii příliš čisté.

Kolenda K. et al.: Biodiversity and Conservation 2021, DOI: 10.1007/s10531-021-02160-4