i

Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Nový typ polární záře

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 422, 2021/7

Ledva v roce 2018 Minna Palmrothová vydala Průvodce pro pozorovatele polárních září, ozvalo se několik finských amatérských pozorovatelů, že sledovali typ polární záře, který v průvodci nebyl popsán. Měl charakter několika za sebou jdoucích pásů zelenavého světla. Pozorovatelé ho nazvali „duny“. Rozprostíraly se od západního Švédska po západní Finsko. Když 7. října 2018 tentýž jev zpozorovali znovu, spojili se občanští pozorovatelé s vědci a zorganizovali řadu pozorování  na různých lokalitách a s kalibrovanými hodinami fotoaparátů a kamer. Vědci určili, že se zářící pásy nacházejí ve výšce kolem 100 km. Oblast atmosféry mezi 80 a 120 km je pro balony příliš vysoko, pro kosmické družice příliš nízko, takže se není co divit, že je méně prozkoumaná. Její spodní okraj je sice v dosahu lidarů, meteorologické radary dosáhnou do výšek až 100 km, v zeměpisných šířkách výskytu polárních září (65 až 80 stupňů s. š.) je však takových zařízení poskrovnu. Vědci hledali mechanismus vzniku těchto vln, vysvětlení jejich výskytu v konstantní výšce a monochromatičnosti záře. Zelená barva odpovídá přechodu excitovaného atomárního kyslíku do základního stavu. Co však způsobuje ony duny? Vědci se přiklánějí k vysvětlení, že duny jsou způsobeny hustotními vlnami atomů kyslíku vytvořenými gravitační vlnou1) v atmosféře, která pronikla inverzní vrstvou (viz schéma).

M. Palmroth et al.: AGU Advances, 2020, DOI: 10.1029/2019AV000133

Poznámky

1) Čeština má pro gravitaci pouze adjektivum gravitační, takže nemá, jak rozlišit anglické termíny gravitational wave a gravity wave. Gravitační vlny jsou např. vlny na vodní hladině. Atmosféra se gravitačně rozkmitá, například když proud vzduchu překonává horskou překážku.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra, Fyzika
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné