Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Můžeme se vyhnout klimatické katastrofě?

 |  12. 7. 2021
 |  Vesmír 100, 512, 2021/7

Bill Gates, zakladatel Microsoftu, miliardář a filantrop, publikoval v roce 2015 článek Příští epidemie – ponaučení z eboly. [1] Varoval tehdy před dalšími epidemiemi, na které naše civilizace není ani zdaleka připravena. Bohužel jak dnes všichni víme, do pěti let se jeho obava v plné míře vyplnila. Jistě, nebyl sám. Mnoho epidemiologů a virologů docházelo ke stejnému závěru. Stejně tak, s jistým zpožděním, jak sám přiznává, se snaží přivést pozornost občanů i vlád k dalšímu celosvětovému nebezpečí – globálním změnám klimatu. Očekávaným výsledkem současných trendů bude mimo jiné to, že v polovině našeho století budou změny klimatu odpovědné za stejné množství úmrtí jako covid-19 v roce 2020. Kniha How to Avoid a Climate Disaster, kterou Bill Gates vydal v letošním roce, však není jen varováním. Je především střízlivým a konstruktivním rozborem možností, které stále ještě máme k odvrácení klimatické katastrofy.

Globální oteplování zaviněné naší civilizací a související změny klimatu jsou dnes až na stále vzácnější iracionální výjimky všeobecně uznávanou skutečností. [2–4] Velice pomalé a zatím zcela nedostatečné pokusy o nápravu mohou být důvodem k pesimismu. Bill Gates je ale rozený optimista. Hlavním zdrojem jeho optimismu je důvěra ve vědu, vynálezy a inovace.

Jako jeden z nejlepších příkladů nesplněných negativních předpovědí uvádí knihu Population Bomb, kterou v roce 1968 publikoval významný stanfordský biolog Paul Ehrlich. (Dramatický titul knihy byl autorovi vnucen vydavatelem, původní titul byl Population, Resources, and Environment.) Ehrlich předpovídal, že během následujících dvou desetiletí zemřou stovky milionů lidí v hladomorech. Odhadoval také, že Indie v roce 1980 nedokáže uživit ani o 200 milionů obyvatel více. Nic z toho se nesplnilo. K rozsáhlým hladomorům nedošlo a populace Indie vzrostla o 800 milionů.

S čím Ehrlich nepočítal? Neuvážil potenciál takových inovací, jakými bylo cílené šlechtění obilovin Normanem Borlaugem. Neúspěch Ehrlichovy předpovědi dodává Billu Gatesovi naději, že správně zaměřený výzkum a inovace nám pomohou klimatické katastrofě předejít.

Ano, nebezpečí je zcela reálné, ale katastrofa není neodvratná. Globální vzrůst teploty, intenzivnější cyklony, destrukce korálových útesů, sucha, vlny veder, požáry a jiné extrémy nejsou důvodem k zoufalství. Je to příležitost k využití naší inteligence ve prospěch lidstva i celé biosféry. Gates si nedělá iluze, že pokrok bude probíhat tak rychle jako vývoj mikroprocesorů, jejichž výkon se zdvojnásobuje každé dva roky. Ale i tak máme ještě trochu času. Nesmíme ho však promarnit.

Zcela zjednodušeně se jedná o dvě čísla: 51 miliard a nula. První je přibližný počet tun skleníkových plynů (především CO2, CH4 a N2O; vyjádřený v ekvivalentu CO2), které se každoročně dostávají do atmosféry. Druhé je cíl, ke kterému musíme dospět v roce 2050, abychom se vyhnuli katastrofě. Pouhé snížení emisí však nestačí. Gates systematicky probírá hlavní celosvětové zdroje emisí skleníkových plynů (průmyslovou výrobu 31 %, výrobu a vedení elektřiny 27 %, zemědělství 19 %, dopravu 16 %, ohřívání a chlazení 7 %) a krok za krokem uvádí zatím známé nebo alespoň nadějné možnosti, jak je omezit.

Fosilní paliva zatím zůstávají levným zdrojem energie, protože jejich cena neodráží negativní dopady jejich spalování. Je zřejmé, že omezit cestování auty a letadly je důležité, ale zdaleka ne postačující. Ohromné investice jdou do relativně jednoduchých projektů, jako jsou elektrické automobily a obnovitelné zdroje energie (solární panely, větrné turbíny, někdy i geotermální energie). Je to správné a vede to k rychlému zlevňování relevantních prostředků. Co ale výroba cementu a oceli, které jsou zodpovědné za 16 % všech emisí CO2? Poptávka po těchto produktech bude v budoucnu jen stoupat. To je důvod, proč Gates spolu s dalšími miliardáři investuje do vývoje technologií pro trvalé ukládání CO2 do betonu, jakož i technologií na zachycování CO2 přímo z atmosféry.

Značné možnosti jsou v živočišné výrobě. Enterická fermentace v procesu trávení hovězího dobytka je jedním z nejdůležitějších zdrojů metanu (přibližně 4 % globálních emisí skleníkových plynů). Probíhá sice nadějný výzkum krmivových přídavků, které produkci enterického metanu redukují [5], stále to ale nebude stačit. Alespoň částečný přechod na umělé maso nebo jeho rostlinné alternativy je nevyhnutelný. Firmy jako Beyond Meat nebo Impossible Food začínají prosperovat. Klíčem k úspěchu budou srovnatelná chuť a srovnatelná cena. Určitě to pomůže, ale jak autor několikrát připomíná, cílem není osobní uspokojení z ekologicky správného počínání. Cílem je odvrácení katastrofy. K tomu je třeba mnohem víc, především investice do výzkumu a vývoje nových technologií, mitigačních (např. velkoplošné použití čedičového prachu na vyvázání CO2 z atmosféry [6]) a adaptačních (např. šlechtění klimaticky odolných plodin). Zapojit se musí především vlády, protože mnohé výzkumné projekty v této oblasti vypadají pro soukromé organizace jako příliš riskantní.

To jsou jen ukázky uvažování Billa Gatese. Někteří čtenáři se pravděpodobně pozastaví nad jeho úvahami o nezbytnosti atomové energie, která bude nutným doplňkem čisté energie slunce a větru (slunce všude stále nesvítí a vítr stále nefouká, převratné vylepšení baterií se zdá nepravděpodobné). K nezávislosti na fosilních palivech proto podle Gatese nezbytně musí přispět podstatně bezpečnější nová generace atomových elektráren. Zrovna tak důraz na umělá hnojiva v rozvojových zemích může někoho zarazit. Je-li ale alternativou mýcení lesa…

Kniha je naplněna důležitými čísly, jež jsou, pokud mohu posoudit, přesná nebo alespoň v rozmezí odhadů, které máme. Jen jeden údaj je asi poněkud nesprávný. Uhlík v atmosféře je podle Gatese odpovědný za nenávratné zachycení 2 W sluneční energie na m2 (s. 176). Většina recentních výpočtů [4,7] konverguje k 0,9 Wm–2. To ale na celkové Gatesově argumentaci nic podstatného nemění.

V knihách, které vlastním, si často důležité věci tužkou podtrhávám; v této bych ale musel podtrhat skoro všechno. Kniha již vyšla ve španělském překladu. Očekávám, že velice brzy vyjde i v češtině. Gates dospěl ke svým závěrům na základě diskusí s mnoha odborníky z vědeckých i industriálních kruhů. Mnoho úvah a návrhů bude podrobeno kritice ekonomů, ekologů i politiků. Je to tak správné. Kniha vyprovokuje řadu diskusí, ale doufám, že také zásadních změn v myšlení. Hlavně lze ale doufat, že Gatesův plán, jak dosáhnout nuly, převezmou v hlavních rysech federální, státní a lokální instituce.

Literatura

[1] Gates B.: The Next Epidemic – Lessons from Ebola. N. Engl. J. Med. 372, 1381–1384, 2015/15, DOI: 10.1056/NEJMp1502918.

[2] Pretel J.: Klima na Zemi se mění. Vesmír 85, 421, 2006/7.

[3] Žalud Z., Trnka M.: Dopady změn klimatu na krajinu v ČR. Vesmír 97, 602, 2018/10.

[4] Rejmánek M.: Globální oteplování, změny krajin a ztráty biodiverzity. Živa 68, 210–214, 2020/5.

[5] Roque B. M. et al.: Red seaweed supplementation reduces enteric methane by over 80 percent in beef steers. PLOS ONE 16, e0247820, 2021/3, DOI: 10.1371/journal.pone.0247820.

[6] Tan R. R., Aviso K. B.: On life-cycle sustainability optimization of enhanced weathering systems. J. Cleaner Prod. 289, 125836, 2021, DOI: 10.1016/j.jclepro.2021.125836.

[7] Wild M.: The global energy balance as represented in CMIP6 climate models. Climate Dynamics 55, 553–577, 2020, DOI: 10.1007/s00382-020-05282-7.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Marcel Rejmánek

RNDr. Marcel Rejmánek (*1946) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V letech1979–1983 byl vedoucím Biomatematického střediska ČSAV v Českých Budějovicích. Nyní pracuje jako profesor ekologie na Kalifornské univerzitě v Davisu, zabývá se biologickými invazemi a dynamikou tropických lesů.

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné